Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 72/2021-35
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 11. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právnická osoba anonymizována dvě slova“) odštěpením, přičemž právnická osoba anonymizována dvě slova nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na právnická osoba anonymizováno, a k fúzi sloučením právnická osoba anonymizováno, se sídlem adresa, IČO, jako zanikající společnosti, a právnická osoba anonymizováno jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na právnická osoba s účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy právnická osoba na právnická osoba Součástí vyčleněného jmění právnická osoba anonymizována dvě slova, které přešlo na žalobkyni, byla také smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací číslo kterou právnická osoba anonymizována dvě slova uzavřela s žalovanou dne 4. 12. 2019. Na základě této smlouvy číslo zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 31. 7. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzala žalovaná od žalobce technické zařízení anonymizována dvě slova, kterou byla povinna vrátit žalobci do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vznikl žalobkyni v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácený anonymizována dvě slova, kterou žalovaná neuhradila. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení právnická osoba anonymizována dvě slova odštěpením, přičemž právnická osoba anonymizována dvě slova nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na právnická osoba anonymizováno, a k fúzi sloučením právnická osoba anonymizováno, se sídlem adresa, IČO, jako zanikající společnosti, a právnická osoba anonymizováno jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na právnická osoba Mezi právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovanou byla dne 4. 12. 2019 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací číslo v jejímž čl. I.II. byla sjednána mimo jiné smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení; v čl. 4 nedílné součásti této smlouvy – Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě ukončení smlouvy je účastník povinen technické zařízení vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení do 10 dnů od ukončení smlouvy. Současně žalovaná v souladu se smlouvou převzala specifikovaná zařízení, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Žalovaná byla vyzvána k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za včasné nevrácení ve výši 5 000 Kč s tím, že smlouva byla ukončena dne 31. 7. 2020 předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2021, která byla žalované odeslána.
Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 odst. 1 věty první o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy..
Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., jež obsahovala prvky nájemní smlouvy dle § 2201 a násl. o. z., v jejímž rámci žalovaná převzala ve smlouvě specifikované technické koncové zařízení, které byla dle uzavřené smlouvy, resp. zvláštních smluvních podmínek (dle § 1751 odst. 1 o. z.), povinna vrátit do 10 dní od ukončení smlouvy. Žalovaná v řízení nijak nesporovala, že smlouva byla ukončena ke dni 31. 7. 2020 a že byla vyzvána k vrácení předmětného zařízení, což však do 10 dní neučinila. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z. za včasné nevrácení koncového zařízení dle čl. I.II. uzavřené smlouvy ve výši 5 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyně tak v řízení prokázala vznik a obsah právního vztahu a skutečnost, že žalovanou vyzvala k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty, naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a prokazovat, že předmětná zařízení žalobci včas vrátila, případně že smluvní pokutu již uhradila, příp. že jsou dány jiné skutečnosti, pro které jí povinnost zaplatit sjednanou smluvní povinnost nevznikla, což však neučinila. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Požadované příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k § 1970 o. z.
Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 089 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena:
-) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč,
-) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč.
Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci.
O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.