Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1895/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 19. května 2006, č.j. -36, jímž Městský soud v Praze odmítl žalobu, rozhodl o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku žalobci (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalobce dovoláním. Dovolatel v něm „namítá nesprávnost postupu soudu prvního stupně“, když tvrdí, že jím uplatněný nárok na zaplacení přesně určené peněžní částky v řízení řádně doložil důkazy, z nichž vyplývá, z jakých dílčích částek se nárok skládá a jaké činnosti pro žalovanou vykonal. Dovolatel zrekapituloval vzájemnou spolupráci se žalovanou a navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k projednání a meritornímu rozhodnutí.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

Podle ustanovení (dále též jen „“) musí být v dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle , věty první, může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v a 3 byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění.

Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, tj. kdy neoznačí právní otázky nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje za nesprávné. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení a 3 (například tím, že odkáže na ustanovení zákona, nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání stiženo vadou, pro kterou dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. , větu první, ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení , věty první, - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v o. s .ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Pro postup soudu prvního stupně při odstraňování vad dovolání to mimo jiné znamená, že může dovolatele vyzvat, aby doplnil dovolání o určení rozsahu, v jakém rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolacího důvodu, jen dokud neuplynula lhůta uvedená v , větě první, , a že lhůtu k odstranění těchto vad musí stanovit tak, aby neskončila později, než lhůta uvedená v citovaném zákonném ustanovení.

Podle ustanovení , věty první, může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. (, věta první a druhá, ).

Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit ( ).

Z obsahu spisu se podává, že žalobce v dovolání ze dne 22. března 2007 (na č.l. 85 spisu), které bylo téhož dne podáno osobně u Městského soudu v Praze, pouze doplňuje žalobní tvrzení, k čemuž byl vyzván soudem prvního stupně usnesením ze dne 7. dubna 2006, č.j. -27, aniž však uplatnil či jakkoli vymezil některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3

Z obsahu spisu (srov. doručenku na č.l. 58 verte spisu) se podává, že usnesení odvolacího soudu bylo dovolateli (jeho zmocněnci) doručeno dne 18. ledna 2007.

Ve smyslu , věty první, připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na neděli 18. března 2007, a proto ve smyslu , věty druhé, posledním dnem lhůty k podání dovolání, jakož i k jeho případnému doplnění, byl nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 19. března 2007.

Za situace, kdy dovolateli dnem 19. března 2007 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v k případnému doplnění dovolání, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobce trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (, věta první, ), dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu odmítl podle a pro vady podaného dovolání.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a , neboť žalobce, jehož dovolání bylo pro vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. srpna 2008

JUDr. Miroslav G a l l u s, v. r.

předseda senátu