Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3759/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2007, č.j. -280, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 16. 10. 2006, č.j. -266, ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 354.697,- Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti), není přípustné podle ustanovení [soud prvního stupně v tomto rozsudku rozhodl stejně jako ve svém předchozím rozsudku ze dne 7. 8. 2001, č. j. -27, který byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2002, č.j. -40, zrušen (oběma rozsudky žalobu zamítl)] a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce - vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu – srov. ) dovolací důvod podle ustanovení - zásadní význam ve smyslu ustanovení [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006].

I když žalobce v dovolání uvedl, že jeho přípustnost proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé dovozuje z ustanovení a že uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , právní závěry odvolacího soudu (výklad ustanovení nebo ve znění účinném do 31. 12. 2006 ani jejich aplikaci na soudy zjištěný skutkový stav) nezpochybňuje. Z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) totiž vyplývá, že žalobce - kromě toho, že rekapituluje průběh řízení v této věci - podrobuje kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), z nichž napadený rozsudek vychází. Žalobce nesouhlasí zejména s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy, a to znalecké posudky znalkyň MUDr. M. K. a MUDr. J. F., CSc., a revizní znalecký posudek z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství podaný MUDr. R. D. (zdůrazňuje přitom závěry revizního znaleckého posudku, podle kterých „zhoršení chorob obecného charakteru od srpna 1999 bylo v případě žalobce pouze zhoršujícím faktorem, který se přidal k již dříve vzniklým změnám zdravotního stavu způsobeným chorobou z povolání“) a předestírá vlastní skutkové závěry (zejména, že „z odpovědí znalkyň jednoznačně vyplývá, že nemůže vykonávat své původní povolání stolaře z hlavního a zásadního důvodu, a to že u něj vznikla a byla zjištěna nemoc z povolání v důsledku práce pro žalovaného a že pro toto omezení mu vznikla škoda, která má příčinnou souvislost ve vzniku nemoci z povolání za dobu trvání pracovního poměru pro žalovaného“; že tedy „hlavním a zásadním důvodem, pro který nemůže vykonávat své původní povolání stolaře, je jeho nemoc z povolání“). Vytýká soudům nesprávný závěr o tom, že v řízení nebyla prokázána příčinná souvislost mezi nemocí z povolání, kterou trpí žalobce (onemocněním nervů horních končetin z nadměrného jednostranného zatěžování, která byla zjištěna dne 20. 5. 1999), a vznikem škody (spočívající v náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 3. 4. 2000 do 30. 6. 2003 - s výjimkou měsíců května, června, prosince roku 2002 a června roku 2003 - v žalované výši 354.697,- Kč), a to ani v důsledku rozvázání pracovního poměru u žalovaného dohodou ke dni 31. 3. 1999 [podle ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2006], ani u jiného zaměstnavatele (u Z. F. a u firmy P. N.-t., kde se žalobce ucházel o práci stolaře), neboť „škoda vznikající žalobci má podklad v příčině jiné než je nemoc z povolání, a to v obecné chorobě“; nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, že „přinejmenším od srpna 1999 (i když vrozenou trombofilií trpí od narození) by nemohl pracovat jako stolař proto, že jeho obecné onemocnění se výrazně zhoršilo a přineslo mu zásadní zdravotní komplikace“. Otázka příčinné souvislosti mezi nemocí z povolání a případně vzniklou škodou však není otázkou právní (jak se žalobce mylně domnívá), nýbrž otázkou skutkovou.

Protože soud každý procesní úkon účastníka řízení (tedy i vymezení dovolacího důvodu) posuzuje podle jeho obsahu, i když byl nesprávně označen (srov. ), nepředstavují uvedené námitky žalobce uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení ; skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, však nezakládá – jak výše uvedeno – přípustnost dovolání podle ustanovení

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu