Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 303/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 064 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 3 623 Kč zastavuje.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 15 622 Kč spolu s
kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 384,88 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z 15 622 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení,
a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 3 623 Kč zastavuje. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 15 622 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 384,88 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z 15 622 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou podanou dne 21. 7. 2021 domáhala zaplacení
16 064 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne 16. 12. 2019 se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 17 500 Kč, s tím, že se ho zavázal vrátit do 16. 12. 2022 spolu s úrokem ve výši 22 089,56 Kč Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalobkyně vedle dlužného úvěru požadovala uhradit i úrok z prodlení v zákonné výši od 17. 12. 2020 do 6. 4. 2021, kapitalizovaný částkou 384,88 Kč a nadále běžící v zákonné výši od 8. 4. 2021 do zaplacení a rovněž náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. Dále pak požadovala uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 3 270 Kč a smluvní pokutu ve výši 353 Kč, když tuto část žaloby následně vzala zpět. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 3. 2021, s tím, že změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne 15. 6. 2021, avšak na svůj dluh neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 12. 2019 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat žalovanému poskytnout dne 16. 12. 2019 úvěr ve výši 17 500 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě a žalovaný se měl zavázat právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 39 589,56 Kč (17 500 Kč na jistině a 22 089,56 Kč na obchodním úroku) ve 36 měsíčních splátkách po 1 099,71 Kč. Předložená úvěrová smlouva neobsahuje podpis žádného z účastníků.
6. Z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u právnická osoba ze dne 16. 12. 2019 vyplývá, že tato poukázala částku 17 500 Kč na bankovní účet č. bankovní účet, který je shodný s bankovním účtem uvedeným u osoby žalovaného ve smlouvách, kdy z tohoto účtu byla zaplacena právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platba ve výši 1 Kč dne 16. 12. 2019, když tento účet je bankou označen jako účet žalovaného. právnická osoba ze dne 1. 2. 2022 pak soud zjistil, že vlastníkem shora uvedeného bankovního účtu je žalovaný.
7. Z upomínek ze dne 17. 2. 2020 a 17. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně upomínán o úhradu dlužné splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému přípisem ze dne 17.12.2020, a to z důvodu prodlení se splátkami, přičemž toto oznámení odeslala téhož dne (viz. Podací arch ze dne 17.12.2020).
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 29. 3. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně všech příloh
ke smlouvě o postoupení pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 4. 2021 (viz. Oznámení ze dne 14. 4. 2021 a podací arch ze dne 15. 4. 2021).
9. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 15. 6. 2021 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 15. 6. 2021 a podací arch ze dne 16. 6. 2021).
10. Z vyjádření žalobkyně ze dne 14. 1. 2022 vyplývá, že k výzvě soudu není schopna doplnit žalobní tvrzení, jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a tak vzala svou žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku
I. rozsudku a učinila předmětem žaloby pouze jistinu poskytnutého úvěru.
11. Soud má za prokázané skutkový stav, dle něhož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 17 500 Kč na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrových smlouvách.
12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,
a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl
o vrácení požádán.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb.,
o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat
a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry
v oblasti jeho činnosti.“
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel
při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele,
po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv
a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění
od počátku nemožnému.
21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
23. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku
z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
24. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 18 C 303/2021-11 ze dne 4. 1. 2022, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného,
a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným. Žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že není schopna prokázat, v jakém rozsahu byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, a proto vzala žalobu v rozsahu kapitalizovaného úroku z úvěru a smluvní pokuty zpět. Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).
25. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy nesplnila zákonnou povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalovaného, tak aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit. V důsledku porušení donucující ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná.
26. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.
27. Soud má za prokázané, že žalovaný obdržel na svůj bankovní účet částku v celkové výši 17 500 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení, které byl žalovaný povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně, že se žalovaný zavázal vrátit poskytnutý úvěr 17 500 Kč spolu s úrokem ve výši 22 089,56 Kč, tj. částku 39 589,56 Kč, a po částečné úhradě úvěru i nadále dluží na nesplacené jistině 15 622 Kč a na nesplaceném úroku 3 220 Kč, tj. částku 18 842 Kč, má soud za prokázané, že žalovaný uhradil v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou právní předchůdkyni žalobkyně částku nejméně 20 748,56 Kč (39 589,56 - 18 842). Za situace, kdy žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně více, než kolik činilo jeho bezdůvodné obohacení a jeho závazek tak zanikl, neměla právní předchůdkyně žalobkyně ke dni postoupení pohledávek za žalovaným žádnou pohledávku mající svůj původ v neplatné smlouvě o úvěru a nemohla tak žalobkyni pohledávku za žalovaným platně postoupit.
28. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a že žalovaný uhradil celé své bezdůvodné obohacení, které na jeho straně vzniklo, a proto v celém rozsahu žalobu zamítl (výrok I.).
29. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).