Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 974/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě sp. zn. ze dne 3. 3. 2008 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal P. Z. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, rozsudkem sp. zn. ze dne 18. 4. 2008 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b) trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a současně podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že dovolatele shledal vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, když dále bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal P. Z. dovolání a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že trestné činnosti kladené mu za vinu se nedopustil. V tomto směru uvedl, že výpovědi poškozené V. V. jsou nepravdivé. To proto, že ji opustil, když navázal známost s jinou ženou a V. se mu uvedeným způsobem mstí. Poškozená mu přitom sama poskytla předmětné platební karty a peníze které z nich vybral byly určeny převážně na chod společné domácnosti. Poukázal takto na nevěrohodnost výpovědí poškozené, která zůstala osamocena a stojí proti jeho výpovědi s tím, že on sám v rozhodné době pracoval a měl tedy pravidelný příjem a neměl tak potřebu získávat finanční prostředky jiným způsobem, zejména pak trestnou činností. S odkazem na ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. a § 265l odst. 1 tr. ř. potom navrhl, aby dovolací soud napadený (citovaný) rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, zrušil a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že z dovolacích námitek plyne, že dovolatel nevznesl jedinou námitku, která by se týkala nesouladu skutkových zjištění vylíčených v tzv. skutkových větách a zákonných znaků souzených trestných činů nebo nesprávnosti jiného hmotného posouzení. Dovolatel takto brojí pouze proti hodnocení důkazů soudy (zejména ve vztahu k výpovědím poškozené) a prosazuje vlastní skutkovou verzi, rozdílnou od popisu obsaženého ve skutkové větě citovaného rozsudku odvolacího soudu. Takto se tedy jedná o námitky směřující výlučně do oblasti učiněných skutkových zjištění, které uplatněnému (ale ani jinému) dovolacímu důvodu neodpovídají. Svým obsahem tak podané dovolání má spíše charakter „druhého odvolání“ a nelze k němu přihlížet jako k relevantně podanému mimořádnému opravnému prostředku, který lze podat pouze z důvodů v trestním řádu taxativně uvedených. Proto také navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového obsahu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu druhého stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že to byla poškozená, která mu předmětné platební karty vydala a peníze, které z nich vybral byly takto s jejím souhlasem užity na společnou domácnost. Výpovědi poškozené potom neodpovídají realitě a jsou vedeny záští proti osobě dovolatele, když tento jí opustil. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich základě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily výpovědím poškozené a naopak neuvěřily rozporným výpovědím dovolatele, když nelze přehlédnout ani kriminální minulost dovolatele, který byl již pro obdobnou trestnou činnost (prováděnou do jisté míry i stejným způsobem) odsouzen. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci prováděného dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění, co do svého obsahu i rozsahu, umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. srpna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka