Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 927/2008

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech sp. zn. ze dne 12. 9. 2007 byl dovolatel uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm.c) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

V předmětné věci podal J. M. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. ze dne 28. 2. 2008 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal J. M. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l), tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm.l) tr. ř. uvedl, že byl nesprávně formulován výrok v citovaném rozsudku soudu prvního stupně při ukládání trestu, když není citováno „konkrétní ustanovení trestného činu ze zvláštní části Trestního zákona, v rámci jehož trestní sazby byl trest odnětí svobody odsouzenému vyměřen, a chybí tedy jednoznačná specifikace trestného činu“. V uvedené skutečnosti spatřuje pochybení soudu prvního stupně, které odvolací soud v rámci jím vydaného usnesení nenapravil, když v odůvodnění tohoto svého rozhodnutí pouze konstatoval, že citovaným rozsudkem byl obžalovaný J. M. odsouzen za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a dle téhož zákonného ustanovení mu byl uložen výše uvedený trest. Takto z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. má za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí opravného prostředku proti rozsudku a v řízení mu předcházejícímu byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., tedy, že v rozhodnutí soudu prvního stupně některý výrok chybí nebo je neúplný. K dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že trestného činu, jímž byl shledán vinným se nedopustil, když předmětný skutek nespáchal, přičemž soudy vycházely z nesprávně (neúplně) zjištěného skutkového stavu a této skutečnosti přiměřily i hodnocení jednotlivých důkazů ve věci provedených. V této souvislosti poukázal na nesrovnalosti ve výpovědích svědků manželů K. při procesu poznávání dovolatele (zjišťování jeho totožnosti) i na to, že předmětný motocykl dlouhodobě nebyl opatřen registrační značkou, což také uvedl svědek K. Z uvedených skutečností je dle dovolatele „zcela zřejmé, že v postupu soudů obou stupňů, skutkových zjištění a jejich právním hodnocením je extrémní nesoulad…“. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby napadené usnesení Krajského soudu v Plzni i s ním spojený citovaný rozsudek Okresního soudu v Klatovech Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech dle § 265l odst. 1 tr. ř. k novému projednání a rozhodnutí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v rozhodnutí soudu prvního stupně je správně uvedeno ustanovení § 171 odst. 1 tr. zák., podle kterého byl vyměřen trest. Pokud jde o další námitky dovolatele uvedla, že se tento domáhá pouze odlišného hodnocení důkazů oběma soudy, přičemž je možno konstatovat, že učiněná skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele. Proto navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou ovšem takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm.l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzované věci by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., na který v tomto smyslu dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje s argumentací zmíněnou již shora. K té potom dovolacímu soudu nezbývá, než ve stručnosti uvést, že sazby trestu odnětí svobody, v jejichž rámci soud ukládá jeho konkrétní výměru, jsou určeny v sankci za každý trestný čin uvedený ve zvláštní části trestního zákona a jsou vymezeny určitým rozpětím co do doby, na kterou lze odnětí svobody uložit a ze kterých nelze vybočit. Tak je tomu u jednotlivých trestných činů a tedy i v případě trestného činu, kterým byl dovolatel shledán vinným. Příslušná sazba trestu odnětí svobody je v daném případě (§ 171 odst. 1 tr. zák.) stanovena v příslušném rozpětí, v jehož rámci byl také dovolateli trest odnětí svobody uložen. Tato trestní sazba a její rozpětí je stanovena stejně pro všechny jednotlivé způsoby, jakými lze skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. a) až g) tr. zák. naplnit. Pokud tedy byl příslušný trest soudem prvního stupně uložen podle § 171 odst. 1 tr. zák., byl uložen v rámci stanovené trestní sazby a tedy správně, bez toho, že by soud musel i v rámci svého výroku o uložení trestu odnětí svobody odkazovat na jednotlivý způsob spáchání tohoto trestného činu a trest ukládat výslovně i s ohledem na jednotlivé skutkové podstaty tohoto trestného činu (vyjádřením také příslušného písmene), když tuto skutečnost je nutno vyjádřit ve výroku o vině (jak se v posuzované věci také stalo). S poukazem na uvedené tak nezbývá než uzavřít, že v tomto směru je podané dovolání zjevně neopodstatněným.

K dovolacímu důvodu uplatněnému podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je namístě uvést, že námitka dovolatele v tom směru, že nebylo prokázáno, že skutek popsaný ve výroku rozsudku soudu prvního stupně spáchal dovolatel, neobstojí. To proto, že oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, když se také podrobně zabývaly svědectvím manželů K., kteří předmětný skutek přesvědčivě popsali, včetně osoby dovolatele a jím v té chvíli řízeného motocyklu. Stejně tak se pečlivě soudy zabývaly i výpověďmi dalších, ve věci označených svědků s adekvátním posouzením jejich významu a přesvědčivosti. Konečně se soudy zabývaly v potřebném rozsahu i všemi znaky skutkové podstaty označeného trestného činu, a to z hlediska jejich naplnění. Námitky dovolatele z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého rozsahu i obsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou ve věci přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Pokud by takto zvolený důvod dovolání zůstal osamocen, nezbylo by než podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. srpna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka