Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2227/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.715,- Kč k rukám advokátky do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 30. 11. 2005, č. j. -41, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 465,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.), avšak Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobkyně toto rozhodnutí usnesením ze dne 31. 8. 2005, č. j. -54, ve výrocích II. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Okresní soud v Novém Jičíně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 22. 5. 2007, č. j. -91, žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 56.036,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaná od 1. 3. 2002 do konce února 2004 užívala bez právního důvodu obytnou místnost, k níž je oprávněna žalobkyně jako spoluvlastník domu na základě dohody s jeho dalšími spoluvlastníky. Žalobkyně v minulosti žalované dvakrát zvýšila úplatu za užívání předmětné místnosti, a to dopisem ze dne 22. 2. 2002 na částku 2000,- Kč měsíčně s účinností od 1. 3. 2002 a dopisem ze dne 9. 8. 2002 na částku 3000,- Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2002. Za celé uvedené období žalovaná dlužila žalobkyni na úhradách za užívání místnosti 56.501,- Kč. Přiměřenost žalované částky soud dovodil na podkladě zjištění o průměrné tržní ceně za obdobnou ubytovací službu v daném místě a čase (znalecký posudek vypracovaný znalcem Ing. J. L., sdělení ubytoven v N.). Soud prvního stupně s odkazem na § 451 odst. 1 ve spojení s § 456 a § 458 odst. 1 obč. zák. dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o žalovanou částku.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 1. 2008, č. j. -123, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně. Dovodil, že žalované právní vztah nájmu k bytu nevznikl, neboť předmětné prostory, které užívala, byly určeny k přechodnému ubytování pracovníků příslušné organizace, tedy jako ubytovna. Ohledně námitky žalované, že za daného právního stavu byla výše úplaty sjednána dohodou – evidenčním listem ze dne 26. 5. 2001, dospěl k závěru, posuzováno podle obsahu tétoy, že výše nájemného byla sice stanovena ve vztahu k předmětným prostorám, avšak mylně považovaným (i žalobkyní) za byt. Výše úplaty byla stanovena podle pravidel regulovaného nájmu a z žádného údaje obsaženého v tétoě nelze dovodit, že by vyjadřovala vůli obou stran dohodnout úplatu za poskytování předmětných ubytovacích prostor. Nadto žalovaná částka ani nedosahuje průměrné ceny za ubytování za osobu a noc, jak byla stanovena ve znaleckém posudku. Vzhledem k tomu, že částka 465,- Kč s příslušenstvím byla žalobkyni již pravomocně přiznána (rozsudkem ze dne 30. 11. 2005, č. j. -41) uzavřel, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 56.036,- Kč.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a odůvodňuje je nesprávným právním posouzením [ ]. Tvrdí, že mezi ní a žalobkyní došlo k dohodě ohledně výše nájemného, které je stanoveno v evidenčním listě ze dne 26. 5. 2001, a to ve výši 415,- Kč. Soud měl při rozhodování vycházet z uzavřené dohody o nájemném, nikoli z tržního nájemného.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla jeho odmítnutí pro nepřípustnost, popř. jeho zamítnutí. Rozhodnutí soudů obou stupňů považuje za správné. Ohledně žalovanou namítané dohody o nájemném se ztotožňuje se závěry odvolacího soudu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu , přezkoumal napadené rozhodnutí podle a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle , není důvodné.

Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil; přípustnost dovolání se proto posuzuje podle ustanovení

Nesouhlas dovolatelky s hodnocením důkazů (zejména evidenčního listu ze dne 26. 5. 2001) odvolacím soudem, je námitkou proti skutkovému zjištění, tedy dovolacím důvodem podle , tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolací důvod podle se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování oporu v podstatné části. Podstatnou částí se přitom rozumí takové skutečnosti, jež má odvolací soud za prokázané a které byly významné pro rozhodnutí věci při aplikaci hmotného práva. Uvedenému ustanovení odpovídá tvrzení, jehož prostřednictvím dovolatelka zpochybní logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuelně tvrdí-li, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Skutková podstata vymezující dovolací důvod podle obsahuje dvě podmínky. První z těchto podmínek splní dovolatelka tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je - z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti - logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení až Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. , publikovaný v Právních rozhledech pod PR 7/1998, sešit 7, ročník 1998).

Z obsahu spisu se nepodává, že by závěr o tom, že žalobkyní soudu předložené důkazy prokazují bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně částkou 56.036,- Kč, vycházel ze skutkového zjištění, které by nemělo v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Učinil-li tedy odvolací soud závěr, že žalobkyně prokázala tvrzení, že žalovaná se na její úkor bezdůvodně obohatila, nelze přisvědčit žalované, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá oporu v provedeném dokazování.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska námitek uplatněných v dovolání správný, a proto dovolací soud dovolání žalované zamítl (, věta před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a Žalobkyně má právo na náhradu nákladů dovolacího řízení za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání), za což ji náleží odměna z částky 56.036,- Kč, krácená o polovinu (, , vyhl. č. ), po krácení 8.415,- Kč, plus 300,- Kč režijní paušál.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. srpna 2008

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu