Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
13 C 26/2022-18
Okresní soud Praha – západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa
zastoupen Mgr. jméno příjmení,
advokátkou se sídlem adresa
proti žalovanému: celé jméno žalovaného, narozen datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem vozidla registrační značka, VIN kód, které v období od datum do datum nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobce požaduje příspěvek ve výši částka za 198 nepojištěných dní a dále náklady na vymáhání dluhu – poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši částka. Žalovaný přes výzvu a upomínku dosud dlužnou částku neuhradil.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu celkovému skutkovému závěru. Žalovaný v rozhodném období od datum do datum byl dle výpisu z databáze pojistných smluv vlastníkem osobního automobilu s registrační značka, VIN kód, kdy toto vozidlo bylo registrováno v příslušném registru, ovšem žalovaný neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzvy k úhradě ze dne datum a upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných s tím, že v období od datum do datum, tedy po dobu 198 dní neměl uzavřeno povinné pojištění. Dluh ve výši celkem částka se sestává z příspěvku ve výši částka a nákladů na vymáhání v částce částka.
6. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od datum do datum povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobci tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 24c zák. č. 168/1999 Sb., který za příslušný počet dní činí celkem částka. Žalobci vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním tohoto nároku, kdy částku v celkové výši částka soud považuje za účelnou a přiměřenou. Žalobci vedle jistiny přísluší podle § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř., kdy soud dospěl k závěru, že náklady byť zcela úspěšného žalobce nelze ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. hodnotit jako náklady potřebné k účelnému uplatňování práva a rozhodl proto, že žalobci se náhrada nákladů nepřiznává. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se jinými žalobami proti témuž žalovanému domáhal zaplacení příspěvku ve vztahu k totožnému vozidlu, pouze za jiná období (řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. 13 C 6/2022 a 13 C 352/2021). Soud má tak za to, že žalobce mohl své nároky uplatnit jednou žalobou, to zejména za situace, kdy dlužná období na sebe navazují a podobná časová souvislost se týká i dat podání jednotlivých žalob. Rozdělení svých nároků, na základě čehož by měly být žalobci přiznány náklady řízení v trojnásobné výši, než v jaké je třeba k účelnému uplatnění práva, nepožaduje soud za potřebné a v této souvislosti proto dospěl k závěru, že náklady řízení žalobce nemůže hodnotit jako účelně vynaložené. Soud proto žalobci, který byl jinak v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.