Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4034/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T.-M. C. R.c a. s., proti povinnému J. H., zastoupenému opatrovnicí K. S., pracovnicí M. s. v B., pro 7.507,30 Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2005, č.j. -34, takto :

O d ů v o d n ě n í :

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 6. 2004, č.j. -16, kterým městský soud zastavil podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí (nařízený podle rozhodnutí M. d. a s. – Č. t. ú. ve Ž. n. S. ze dne 15. 3. 1999, k vydobytí pohledávky 7.507,30 Kč s příslušenstvím usnesením ze dne 9. 12. 1999, č.j. -3). Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí správního orgánu (Č. t. ú.), jehož výkon byl nařízen ( ) lze vykonat jen ve lhůtě uvedené v , o správním řízení ( ) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a jelikož tato prekluzivní lhůta uplynula dne 27. 4. 2002, aniž byl výkon realizován, je výkon rozhodnutí od tohoto data nepřípustný a byl správně zastaven.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci ( ). Oproti soudům obou stupňů prosazuje, že ustanovení , upravující zánik možnosti právo vymoci výkonem rozhodnutí (nikoli tedy prekluzi práva), nemůže být v řízení o výkon rozhodnutí použito, jestliže vykonávané správní rozhodnutí přiznává právo soukromoprávní povahy vyplývající ze závazkového právního vztahu (právo na zaplacení telekomunikačních úhrad), jehož promlčecí doba je upravena hmotným předpisem soukromého práva. Navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (viz čl. II, bod 3. ).

Dovolání je ve smyslu ustanovení , odst. 3, , odst. 2 přípustné (a rovněž důvodné), protože odvolací soud své rozhodnutí vybudoval na dříve obecně přijímaném výkladu ustanovení , jenž však byl – v případech, o který jde i v dané věci – radikálně změněn usnesením ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. , uveřejněným v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 82. Velký senát Nejvyššího soudu v citovaném rozhodnutí, na něž dovolací soud v plném rozsahu odkazuje, uzavřel, že při soudním výkonu rozhodnutí správního úřadu, kterým bylo oprávněnému přiznáno právo, jež podle příslušných hmotněprávních ustanovení podléhá promlčení, se ustanovení nepoužije.

Za této situace nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je správné, a proto je Nejvyšší soud, včetně rozhodnutí soudu prvního stupně, pro něž platí výše uvedené důvody obdobně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem vysloveným shora ( , věta první, ).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud i o nákladech dovolacího řízení ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. srpna 2008

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu