Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 27/2022-21
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 23 745,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
částku ve výši 23 745,37 Kč
s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 241,87 Kč,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 669,14 Kč,
s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 19 483,80 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 19 483,80 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 402 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 23 745,37 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 241,87 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 669,14 Kč, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 19 483,80 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 19 483,80 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 402 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23 745,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne
datum s předchůdcem žalobce, právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdce žalobce“ či„ příjmení“) Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se příjmení zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Kreditní kartu příjmení žalovanému poskytla v souladu Podmínkami. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami. příjmení svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. bankovní účet a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu příjmení využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 3. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Smlouvy podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 19 483,80 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 2 241,87 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 4 261,57 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 1 669,14 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 19 483,80 Kč od
29. 1.2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 22,99 % p.a. z částky 19 483,80 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobce vyzval k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy číslo – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 2. 2022, č. j. číslo jednací, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne
14. 2. 2022, č. j. číslo jednací, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaná nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Ze Smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný s předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, a.s. uzavřel smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru
číslo o vydání a užívání kreditní karty. Nedílnou součástí byly produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu, sazebník poplatků za produkty a služby, všeobecné produktové podmínky a úrokový lístek. V této smlouvě se předchůdce žalobce zavázal vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě za podmínek stanovených smlouvou a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úroky dle podmínek stanovených smlouvou a podmínkami. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení Výpisu z účtu ke kreditní kartě (dále jen„ Výpis”), a to vždy do data splatnosti uvedeného ve výpise. Žalovaný byl ve smlouvě seznámit s výší úrokové sazby, která činila 22,99%. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěrový rámec během měsíce srpna 2018, dokonce jej přečerpal o 332,05 Kč. Z listiny nazvané produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s tím, že výše úrokové sazby může být změněna. Z upomínky ze dne 1. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobce odstoupil od smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru o vydání a užívání kreditní karty, neboť ze strany žalovaného došlo k prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní. Žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu. Ke dni odstoupení od smlouvy dluh činil celkem 25 987,24 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobcem a žalobcem došlo k postoupení mimo jiné pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 21. 1. 2021. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem, jak vyplývá z podacího archu ze dne 4. 2. 2021. Ačkoliv byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu, a to výzvou ze dne 23. 2. 2021, zaslanou dle podacího archu dne 24. 2. 2021, svůj dluh dosud neuhradil.
5. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o. z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle
§ 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté
době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Následně tedy došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik. Soud tedy považuje nárok žalobce za oprávněný, proto uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit.
8. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, zatímco žalovaný ani netvrdil, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.
9. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
10. S ohledem na to, že provedeným dokazováním byla prokázána tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 402 Kč. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 950 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 745,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
12. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.
13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.