Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

229 C 25/2022

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 31 189,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 210,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 210,32 Kč od 6. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 3 979,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 846,36 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 730,02 Kč od 20. 4. 2021 do 23. 9. 2021, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 410,58 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 274 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 210,32 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 210,32 Kč od 6. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 3 979,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 846,36 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 730,02 Kč od 20. 4. 2021 do 23. 9. 2021, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 410,58 Kč od 24. 9. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 274 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 31 189,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 28. 7. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 15 % ročně formou 72 měsíčních splátek po 697,35 Kč počínaje 15. 8. 2020. Žalovaný splátky úvěru neplatil řádně a včas, proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními úvěr zesplatnila ke dni 19. 4. 2021. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužnou jistinu 28 774,54 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaný ke dni splatnosti částkou 1 846,36 Kč, poplatky 2 415 Kč, dále úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 23. 9. 2021 částkou 730,02 Kč a dále od 24. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu. Uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena zákonu odpovídajícím způsobem, žalovaný za celou dobu uhradil 2 789,68 Kč v celkem pěti splátkách uhrazených v období od srpna do listopadu 2020.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z žádosti o úvěr, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ Expres půjčka“, produktových podmínek a sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele bylo zjištěno, že žalobkyně sjednala s žalovaným dne 28. 7. 2020 dohodu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout částku 30 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkem 46 575,68 Kč v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 697,35 Kč (poslední splátka 304,83 Kč) počínaje 15. 8. 2020 se splatností vždy k 15. dni v měsíci. Součástí každé splátky je poplatek za pojištění, k němuž žalovaný přistoupil, ve výši 63 Kč, pojištění se řídí mj. pojistnou smlouvou č. MMB-EX 1/ 2019. Roční úroková sazba činila 15 % a RPSN 18,10 %. Čerpání úvěru bylo sjednáno skrze bankovní účet č. bankovní účet, z něhož měl být také splácen. V rámci smlouvy a sazebníku byly sjednány poplatky, zejména za poskytnutí úvěru 1 295 Kč, za písemnou upomínku 600 Kč a za prohlášení splatnosti 300 Kč Smlouvou bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s plněním jakékoli pohledávky.

6. Podle žádosti žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je svobodný, nevyživuje další osoby, má odborné/učňovské vzdělání, žije ve vlastní nemovitosti, je zaměstnaný od října 2019 na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem 21 975 Kč, přičemž ze mzdy mu nejsou prováděny srážky ani neplatí další splátky. Měsíční náklady byly uvedeny v částce 0 Kč.

7. Podle vyjádření žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost ověřením údajů získaných od žalovaného, provedla lustrace v databázích a registrech, zejména NRKI, BRKI, ISIR, MVČR. Dále byla zjištěna disponibilní částka, přičemž žalobkyně přihlížela k životnímu minimu a normativním nákladům za bydlení dle příslušných právních předpisů. Z tabulek žalobkyně byly zjištěny totožné údaje týkající se žalovaného jako z žádosti o úvěr, nadto z nich vyplývá, že žalovaný již hradil splátky žalobkyni ve výši 3 604,45 Kč a dalším subjektům ve výši 1 099 Kč (celkem tři závazky, z toho dva u žalobkyně).

8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období od dubna do srpna 2020 bylo zjištěno, že žalovanému ve dnech 16. 4. 2020, 18. 5. 2020, 16. 6. 2020 a 16. 7. 2020 přišla na účet mzda od výše uvedeného zaměstnavatele ve výši 25 061 Kč, 21 240 Kč, 22 710 Kč a 11 706 Kč, dne 15. 7. 2020 mu přišla dávka nemocenského ve výši 1 587 Kč. Kromě uvedeného na účtu v uvedeném období proběhly (až na převod ve prospěch účtu žalovaného v částce 52 115,04 Kč, přičemž se jednalo dle popisu o čerpání úvěru, a zanedbatelné výjimky) pouze debetní obraty, počáteční i konečný zůstatek je až na jednu výjimku vyšší než 10 000 Kč.

9. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet za období od srpna 2020 do srpna 2021 bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal dne 28. 7. 2020 ve shora uvedené výši, splácet měl částkou 697,35 Kč včetně poplatku za pojištění ve výši 63 Kč. Žalovaný řádně splácel do listopadu 2020, uhradil čtyři splátky v tvrzené výši. V prosinci 2020, lednu 2021 a dubnu 2021 mu byl naúčtován poplatek 600 Kč za upomínku, v květnu 2021 poplatek 300 Kč za zesplatnění, k němuž došlo 19. 4. 2021. Ke dni 18. 8. 2021 činila dlužná částka 33 523,72 Kč, z toho dlužná jistina 28 774,54 Kč, smluvní úrok 1 846,36 Kč, úrok z prodlení 487,82 Kč a poplatky 2 415 Kč.

10. Z oznámení ze dne 21. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným úvěr ke dni 19. 4. 2021 zesplatnila částkou 33 080,84 Kč a vyzvala žalovaného k zaplacení do 5. 5. 2021. Podle podacího archu oznámení odeslala dne 22. 4. 2021.

11. Z upomínek před podáním žaloby ze dne 30. 9. 2021 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do 15 dnů od doručení, k odeslání došlo 1. 10. 2021 na adresu žalovaného ze smlouvy i nynější adresu trvalého pobytu.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne 28. 7. 2020 sjednala s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 72 měsíčních splátkách po 697,35 Kč včetně poplatku za pojištění počínaje 15. 8. 2020 včetně smluveného úroku ve výši 15 % ročně. Celkem tak měl žalovaný žalobkyni zaplatit 46 575,68 Kč. V rámci smlouvy byly sjednány poplatky za poskytnutí úvěru, za písemné upomínky i za zesplatnění, k němuž byla žalobkyně oprávněna přistoupit v případě porušení povinností žalovaného řádně a včas splácet. Žalobkyně prohlásila k 19. 4. 2021 celý úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení do 5. 5. 2021. Žalovaný tvrzení žalobkyně v průběhu řízení nerozporoval, netvrdil, že by uhradil více než žalobkyní uváděných 2 789,68 Kč.

13. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení, že s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splatit úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

14. Podle , (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).

23. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jak již uvedeno výše, si vyžádala údaje od žalovaného prostřednictvím žádosti, tyto následně ověřila skrze výpis z běžného účtu a dle svých slov provedené lustrace v registrech a databázích, soudu však žádné doklady k takovému procesu nepředložila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jisté kroky v tomto směru žalobkyně činila, nicméně se omezila pouze na doložení příjmů žalovaného skrze výpisy z účtu, nicméně za situace, kdy nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, když skutečné výdaje žalovaného mohou jeho příjmy převyšovat. Soud by ještě mohl přihlédnout k tomu, že předloženými výpisy byla prokázána existence pracovního poměru, ovšem pro závěr o schopnosti splácet úvěr v celkem 72 měsíčních splátkách je nepochybně důležité také to, na jak dlouho byl pracovní poměr sjednán, zda se jedná o poměr na dobu určitou či neurčitou apod. Žalobkyně žádným způsobem nedoložila, že by řešila otázku dalších závazků (kromě jejich existence doložené tabulkou), jejich náležitostí, trvání, případně dosavadní platební morálky žalovaného – k tomu nebyly předloženy ani výpisy o tvrzeném provedení lustrací. Zásadním problémem je ovšem skutečnost, že žalobkyně neřešila výdaje žalovaného, tyto bez dalšího určila paušálními částkami, a to nedostatečně. Nezjišťovala, jaké má žalovaný výdaje spojené s bydlením, v případě vlastního bydlení nepředložila y k prokázání takového tvrzení, neřešila ani další obvyklé výdaje za stravu, ošacení, dopravu, mobilní telefon, internet apod. Za uvedené situace soud uzavírá, že pokud úvěrující nezjišťuje poměry spotřebitele řádným a dostatečným způsobem, nemůže poté dospět k relevantnímu závěru o schopnosti či neschopnosti úvěr splácet.

25. Neboť ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.

26. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni uhradil celkem 2 789,68 Kč. Jelikož nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce, dospěl soud k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 27 210,32 Kč, žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle o. z. ve spojení s  o. z. a též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení, a to v rozsahu přiznané částky. V souladu s  o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne 22. 4. 2021, přičemž byla stanovena lhůta k plnění do 5. 5. 2021, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

28. Co do dalších nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru zamítl, a to včetně příslušenství (viz bod 27. odůvodnění).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. ve spojení , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 274 Kč, přičemž tato částka představuje 66,38 % z jejich celkové výše 3 426 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 83,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,81 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 959,71 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Postup podle ust. a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle , k rukám zástupce žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).