Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1865/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Josefa Rakovského, ve věci žalobce Ing. R. L., zastoupeného advokátem, proti žalovanému R. Š., zastoupenému advokátem, o 42.672,10 Kč s příslušenstvím a 36.683,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně, pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2007, č. j. -116, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně svým rozsudkem ze dne 19. dubna 2004, č. j. -89, zamítl žalobu, prostřednictvím níž se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 42.672,10 Kč s 4 % úrokem z prodlení ročně od 12. 8. 2001 do zaplacení a částku 36.683,- Kč s 4 % úrokem z prodlení od 28. 7. 2001 do zaplacení. Odvolací soud k odvolání žalobce tento rozsudek změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci výše uvedené částky včetně úroků z prodlení. Soud odvolací rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně i řízení odvolacího. Odvolací soud tak rozhodl po jednáních dne 18. 4. 2007 a 24. 4. 2007 v nepřítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce, jenž se sice z jednání omluvil, ale nepožádal o jeho odročení. Soud zopakoval dokazování obsahem žalobcových faktur, obsahemy o vypořádání závazků ze dne 20. 12. 2001 a obsahem zakázkových listů. Zaplacení částky 42.672,10 Kč se žalobce domáhal na základě žalobních tvrzení, že v rámci své podnikatelské činnosti provedl pro žalovaného ve dnech 30. 6. 2001 až 10. 7. 2001 opravu nákladního automobilu značky Š. 706 MTS, přičemž specifikace této opravy je uvedena na faktuře ze dne 10. 7. 2001. Pohledávka byla splatná dne 11. 8. 2001. Zaplacení částky 36.683,- Kč se žalobce domáhal na základě podobných žalobních tvrzení, přičemž tentokrát se mělo jednat o opravu automobilu zn. T-148-MIX bez SPZ na základě objednávky žalovaného, provedenou ve dnech 25. 6. 2001 až 13. 7. 2001. Na uvedenou opravu byla žalobcem dne 13. 7. 2001 vystavena faktura splatná dne 27. 7. 2001. Dne 20. 12. 2001 uzavřeli žalobce a žalovaný „dohodu o vypořádání závazků“, jíž odvolací soud – na rozdíl od soudu prvního stupně – posoudil jako uznání závazku podle , obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), jímž byly uznány mimo jiné i závazky žalovaného specifikované výše. Z tohoto důvodu odvolací soud žalobě vyhověl, když žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením výše specifikovaných částek.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný dovolání s tím, že jej považuje za přípustné podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Odvolací soud v řízení nezohlednil zásadu dvojinstančnosti, když zásadní důkazy posoudil jinak než soud prvního stupně

a přitom nedal žalovanému možnost se k nově nastolenému výkladu důkazů vyslovit, doplnit tvrzení a navrhnout důkazy. Jedná se zejména o posouzeníy ze dne 20. 12. 2001 nazvané „dohoda o vypořádání závazků“ a o specifikaci vozidla, za jehož opravu bylo žalobcem požadováno zaplacení 36.683,- Kč. S kvalifikací uvedenéy jako uznání závazku žalovaný nesouhlasí. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

K dovolání se vyjádřil žalobce s tím, že dovolání není v dané věci přípustné, neboť podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se přípustnost dovolání v případech, kdy odvolací soud rozhodoval o více samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem, musí zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně. Jelikož se v tomto případě jedná o obchodní věc a žalobce uplatnil nárok na předmětné částky dvěma samostatnými žalobami, přičemž řízení o nich byla spojena v jedno z důvodů procesní ekonomie, a žádná z předmětných částek nedosahuje výše 50.000,- Kč, mělo by být dovolání odmítnuto. Odvolací soud neporušil zásadu dvojinstančnosti řízení, jak tvrdí žalovaný, neboť žalovaný měl možnost se k provedeným důkazům vyjádřit a soud nemá v průběhu řízení povinnost poučovat účastníky o tom, jak ten který důkaz hodnotí. Žalobce nepovažoval za důvodné ani ostatní námitky žalovaného a navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle Lze se proto zabývat jeho přípustností.

Dovolání v daném případě není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Dovolání je přípustné mimo jiné i proti rozsudku či usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], k čemuž v souzeném sporu došlo, avšak podle není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč

a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Přípustnost dovolání – v případě rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem – je tedy nutné zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod č. 9).

V daném případě se nepochybně jedná o věc obchodní, neboť v jejím rámci se podnikatel (žalobce) domáhá zaplacení prací, které provedl v rámci svého předmětu podnikání, vůči podnikateli (žalovanému), jenž tyto práce objednal k zajištění své podnikatelské činnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 1997, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 34/98). Odvolacím soudem bylo přitom rozhodnuto o dvou nárocích žalobce s odlišným skutkovým základem. Žalobce se totiž zaplacení těchto částek domáhal z titulu dvou právních skutečností toliko svým charakterem obdobných, avšak vzájemně skutkově nesouvisejících, jimiž bylo provedení opravy dvou vozidel na základě dvou objednávek žalovaného, přičemž tyto opravy byly provedeny v jiném časovém období, byly vyfakturovány na různých fakturách a jejich splatnost připadala na různé dny. Jednalo se tak o dva samotné obchodně závazkové právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným, z nichž byly žalobcem u soudu uplatněny dva samostatné peněžité nároky (uplatněné dvěma samostatnými žalobami), přičemž ani jeden z nich nepřesahoval zákonem požadovanou výši 50.000,- Kč.

Nejvyšší soud proto podle a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. věty první, , části věty před středníkem a V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 5.200,- Kč [srov. , , , , , a ve znění , č. , č. , a č. – čl. II.], v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. a č. – čl. II) a dále v částce odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ) ve výši 1.045,- Kč, celkem tedy ve výši 6.545,- Kč. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval ( ).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu.

Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. července 2008

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu