Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 5 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (10)A603FF5E554A8EC3C1257A4E006582DD.html
HTML · 10.25 KB
No categories available
29 Nd 335/2007
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í:
Ve shora označeném řízení podal otec nezletilé návrh na přikázání věci k „civilnímu soudu v B.“ (soudem, který pro obvod města B. má postavení okresního soudu, je Městský soud v B.). Návrh odůvodnil tím, že nevěří ve spravedlnost samosoudkyně Okresního soudu v K. JUDr. K., vytýkaje jí, že má rasistické tendence.
Matka nezletilé s přikázáním věci jinému soudu prvního stupně nesouhlasí, s tím, že pro to nevidí jediný důvod. Opatrovník nezletilé se k návrhu na přikázání věci nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v K.) a Městskému soudu v B. jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř. “), dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).
V posuzované věci jsou úvahy o restriktivním přístupu k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti posíleny i tím, že by šlo o prolomení výlučné místní příslušnosti soudu založené bydlištěm nezletilé (srov. § 88 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ). Přitom bylo přihlédnuto i k tomu, že tvrzeními uplatněnými otcem nezletilé pro přikázání věci jinému soudu se zabýval nadřízený (Okresnímu soudu v K.) Krajský soud v P., který rozhodl (usnesením ze dne 22. března 2005, č. j. 30 Nc 10/2005 -524), že označená soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci, uváděje, že žádné okolnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na podjatost soudkyně, zjištěny nebyly.
Nejvyšší soud proto návrhu otce nezletilé na přikázání věci Městskému soudu v B. nevyhověl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. července 2008
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu