Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 5264/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J. V., zastoupeného advokátem, proti žalované L. H., o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2006, č. j. -378, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se vůči původní žalované L. V., domáhal, aby soud vypořádal jejich zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví. Obvodní soud pro Prahu 4 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. března 2005, č. j. -291, výrokem pod bodem I. rozhodl, že „z majetku náležejícího do zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů se přikazuje: - do majetku žalobce zůstatek ve výši

130.162,80 Kč na vkladní knížce, znějící na jméno J. V., vedené u Č. s. a. s., – do majetku žalované nemovitost – rozestavěný dům na st. parc. č. 208, v k. ú. T. u J., obec T., zapsané na LV č. 771 u Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P. z.“, výrokem pod bodem II. uložil žalované „zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku 285.000,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku“, a výrokem pod body III. až VI. rozhodl o nákladech řízení. Usnesením ze dne 1. září 2005, č. j. -312, zastavil řízení „v rozsahu vypořádání osobního automobilu zn. W. 353, rok výroby 1975, a bytového zařízení (věšáková stěna, skříňka na knihy v předsíni, knihovna, sekretář, skříň na peřiny, gauč, 1 šatní skříň, video a koberec v obývacím pokoji a 2 válendy v ložnici, malá lednice a malý mrazící box C.)“.

Soud prvního stupně zjistil, že manželství původních účastníků zaniklo rozvodem k 5. 3. 1998. Za trvání manželství nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví („BSM“) kromě dalšího rozestavěný dům postavený na pozemku ve vlastnictví původní žalované. Ta pozemek a k němu přilehlou zahradu darovala 11. 3. 1998 současné žalované. Cenu rozestavěného domu stanovil znalec částkou 700.000,- Kč s přihlédnutím k tomu, že stojí na cizím pozemku a je k němu přístup toliko přes tento pozemek. Do BSM soud dále zahrnul vklad na vkladní knížce se zůstatkem 130.162, 80 Kč. Dům přikázal do vlastnictví původní žalované, schopné se finančně s žalobcem vypořádat. Původní žalované uložil uhradit žalobci vypořádací podíl v částce 285.000,- Kč.

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 26. ledna 2006, č. j. -378, změnil rozsudek soudu prvního stupně takto: „Ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů účastníků se přikazuje – do výlučného vlastnictví žalobce zůstatek ve výši 125.972,- Kč na vkladní knížce Č. s., a. s., do výlučného vlastnictví žalované rozestavěný dům s příslušenstvím na stavební parcele č. 208, katastrální území T. u J., obec T., zapsaný na LV č. 771 u Katastrálního úřadu pro S. k., katastrální pracoviště P.-z. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání podílů částku 137.014,- Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku“. Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud nechal vypracovat dodatek ke znaleckému posudku, týkajícímu se ceny domu, a podle tohoto dodatku obecná cena rozestavěného domu s příslušenstvím činila 400.000,- Kč (bylo tak odstraněno pochybení znalce, spočívající v nesprávném zahrnutí hodnoty pozemku a trvalých porostů do BSM). Podle protokolu o jednání před odvolacím soudem účastníci proti tomuto posudku neměli námitky. Poté dospěl k vypořádacímu podílu 137.014,- Kč a uložil žalované tuto částku uhradit žalobci. Úvahy soudu prvního stupně ohledně důvodů, pro něž dům přikázal do vlastnictví původní žalované, shledal správnými.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v . Namítá, že soud prvního stupně nesprávně posoudil jeho návrhy a důkazy a odvolací soud „toto nepatrně změnil a potvrdil“. Dům, který postavil s vynaložením velkého úsilí, znalec ohodnotil pouze částkou 400.000,- Kč, zatímco mu za něj kupci nabízeli obnos přes 3 miliony korun. Tvrdí, že nebylo přihlédnuto k práci již vynaložil na vybudování plotu, septiku, studny, vodárny apod. Není pravdivé tvrzení odvolacího soudu, že proti doplňku znaleckého posudku účastníci nevznesli námitky, stejně jako tvrzení, že žalobce nesouhlasil s přikázáním rozestavěného domu žalované. Šlo mu pouze o spravedlivé rozdělení majetku, přičemž cena nemovitosti „se mu jeví jako směšná“. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná L. V. zemřela a na straně žalované soud v dovolacím řízení pokračuje s její dcerou L. H. Ta ve vyjádření k dovolání odmítá argumentaci žalobce. Uvádí, že rozestavěný dům resp. jeho základní část vybudovali její příbuzní v rámci kompenzace dědických nároků po rodičích na vlastním pozemku. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobce zamítl.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod upravený v a že jsou splněny

i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání není důvodné.

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce ( ). Soud se může spokojit s písemným posudkem znalce i v případě, že jde o ocenění věci pro účely vypořádání BSM a účastníci nemají ke znaleckému posudku námitky.

O úkonech, při nichž soud jedná s účastníky nebo provádí dokazování anebo vyhlašuje rozhodnutí, se sepisuje protokol ( , věta první). Předseda senátu rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění ( ). Protokol o jednání je veřejnou u ( ).

V dané věci soud zaslal znalecký posudek, s jehož obsahem dovolatel vyslovuje nesouhlas, obecné zmocněnkyni žalobce, které byl doručen 6. 1. 2006. Při jednání, konaném 26. 1. 2006, soud konstatoval obsah znaleckého posudku a poté do protokolu výslovně uvedl: „Účastníci nemají připomínky k provedenému znaleckému posudku“. Námitky proti znění protokolu žalobce nevznesl, neměl ani námitky proti znění protokolu o jednání. Za této situace skutkové zjištění, které vychází z uvedeného znaleckého posudku, má oporu v provedeném dokazování a dovolací důvod, uvedený v není dán.

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Dovolací důvod upravený v tedy v posuzované věci není dán. Vady řízení uvedené v , a b) a , jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlíží i bez návrhu, nebyly tvrzeny ani dovolacím soudem zjištěny. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolatel nebyl úspěšný a žalované takové náklady dovolacího řízení, na jejichž úhradu by měla právo ( , , ), nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. července 2008

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu