Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 45/2022-38
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení, IČO,
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení 585 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 885 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 585 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 470,85 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 885 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 585 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 470,85 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně učinila v žalobě, kterou řízení zahájila dne datum, předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 585 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a dále na zaplacení částky 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Žalobkyní nárokovaná částka 585 Kč představovala dle žalobních tvrzení žalovaným žalobkyni neuhrazený anonymizováno ve smyslu § 4 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. vztahující se k provozu motorového vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, (dále toto anonymizováno vozidlo též jen jako„ vozidlo“) a za dobu (za dobu porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb. ) od datum do datum, a tedy za dobu, kdy bylo toto vozidlo podle žalobkyně (a dle údajů, získaných žalobkyní postupem podle § 15 odst. 1 až č. z.č. 168/1999 Sb. ) žalovaným jako provozovatelem a vlastníkem (dle stavu zápisu o těchto údajích v registru silničních vozidel) provozováno (opět dle stavu zápisu o provozu vozidla v registru silničních vozidel) bez toho, aby k němu bylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobou nárokovaný příspěvek neuhradil ani na opakované výzvy žalobkyně k jeho úhradě, podala žalobkyně žalobu v této věci a žalobou se vedle na předmětném příspěvku nárokované částky ve výši 585 Kč domáhala i zaplacení částky 300 Kč jako nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva žalobkyně na zaplacení požadovaného příspěvku (ve smyslu § 4 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb. ) a ve výši dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.
2. Soud pak na základě ve věci provedených důkazů zjistil následující skutečnosti / přijal závěr o tomto skutkového stavu: Žalovaný byl v době od datum do datum zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel a i jako vlastník vozidla, přičemž k tomuto nebylo zároveň po totéž období uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (to nebylo žalovaným tvrzeno a ani prokázáno), přičemž zároveň platí, že vozidlo bylo po celou uvedenou dobu (9 dní) zapsáno i v registru silničních vozidel, a to aniž by se z tohoto zároveň podávalo, že by nebylo provozováno. Žalobkyně pak také žalovaného vyzvala dnem datum datovanou výzvou, doručenou do faktické dispozice žalovaného datum (tehdy učinila Česká pošta, a.s. marný pokus o doručení zásilky na adrese trvalého bydliště žalovaného), k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to jako vlastníka a provozovatele výše uvedeného motorového vozidla, a ve výzvě specifikovala jak dané vozidlo, tak dobu, kdy nemělo být k tomuto sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, tak i výši příspěvku, které se po žalovaném v tomto řízení na tomto příspěvku domáhá. Žalovaného pak žalobkyně v této výzvě také vyzvala ve lhůtě do 60 dní od doručení této výzvy mj. k úhradě dlužné částky 885 Kč (s tím, že částka 300 Kč byla definována v této výzvě jako„ náklady uplatnění“) a její výzva obsahovala (když jde o formulář, který byl sice doložen bez své druhé strany, ale jeho obsah je znám soudu z úřední činnosti – obdobných věcí žalobkyně) i poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech souvisejících s úhradou příspěvku, včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a včetně poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Opětovně a v dalších dodatečných lhůtách pak žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu i v dalších doložených upomínkách.
3. Podle § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak,
a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,
b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
4. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
5. Podle § 4 odst. 2 téhož zákona Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že
a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a
b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
6. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
7. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
8. Podle § 4 odst. 5 téhož zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
9. Podle § 4 odst. 6 téhož zákona Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
10. Podle § 4 odst. 7 téhož zákona Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
11. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
12. Podle § 2 odst. 1 písm. h) téže vyhlášky„ Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví proosobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč“.
13. Podle § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 z.č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 513 téhož zákona příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
17. Na základě shora popsaného závěru o skutkovém stavu věci, vyhodnotil soud za aplikace výše cit. zákonných ustanovení nároky uplatňované žalobkyní proti žalovanému jako důvodné v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalovaný byl totiž dle shora prezentovaných skutkových zjištění soudu v žalobou vymezené době 9 dní evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel provozovaného (a v registru silničních vozidel tedy evidovaného jako provozovaného) vozidla, spadajícího do kategorie od 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Že by ve vztahu k vozidlu byla po dobu od datum do datum splněna zákonná povinnost mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, to tvrzeno a prokázáno nebylo. Tím došlo k naplnění zákonných předpokladů plynoucích z § 4 odst. 1 a § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb. , o pojištění provozu vozidla, pro vznik povinnosti žalovaného jako v registru silničních vozidel evidovaného vlastníka a provozovatele tohoto vozidla uhradit žalobkyni za tuto dobu příspěvek nepojištěných do garančního fondu žalobkyně. Jeho výše pak činí dle § 4 odst. 3 a 4 z.č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. 9 x 65 Kč, tj. 585 Kč. Závěr o důvodnosti žaloby v této části je pak opřen i o zjištění, že žalobkyně prokázala včasné doručení (dojití do faktické dispozice žalovaného) kvalifikované výzvy k zaplacení předmětného příspěvku žalovanému (a i nákladů spojených s jeho uplatněním) ve smyslu § 4 odst. 6 a 7 z.č. 168/1999 Sb. I proto je tak žaloba po právu co do jí nárokované částky 585 Kč. S oporou v § 4 odst. 4 ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. je pak žaloba důvodná i co do částky 300 Kč jako práva žalobkyně na náhradu nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku vůči žalovanému, a to v souvislosti s jejími náklady na upomínání žalovaného o jeho zaplacení.
18. Příspěvek ve výši 585 Kč se pak stal s oporou v § 1958 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. (a s ohledem na absenci ujednání stran o jeho splatnosti a absenci zákonné úpravy jeho splatnosti) na výzvu žalobkyně k jeho zaplacení, a po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní žalovanému k jeho úhradě, a tedy po 60 dnech od dojití výzvy k jeho úhradě do faktické dispozice žalovaného. K této výzvě došlo již výzvou žalobkyně z datum a lhůta k jeho zaplacení na jejím podkladě plynula do datum (60 dní od dojití výzvy žalobkyně z datum do faktické dispozice žalovaného). Proto soud žalobě vyhověl i jde-li o zákonný úrok z prodlení z částky 4 559 Kč od datum do zaplacení, a to když i v této době je žalovaný s úhradou částky 585 Kč v prodlení (§ 1968 a 1970 o.z.).
19. Nárokovala-li žalobkyně dále i zákonný úrok z prodlení s úhradou částky 300 Kč od datum do zaplacení, a to jako zákonný úrok z prodlení z náhrady nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku (kdy tyto náklady ale nejsou jeho součástí, ale dle dikce § 4 odst. 4 nebo 7 z.č. 168/1999 Sb. naopak samostatným příslušenstvím pohledávky v podobě právě práva na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním příspěvku), pak soud v této části žalobu jako částečně nedůvodnou zamítl. Dle z.č. 168/1999 Sb. a ani dle z.č. 89/2012 Sb. nelze při právním posouzení tohoto nároku na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním předmětného příspěvku jako příslušenství ve smyslu § 513 z.č. 89/2012 Sb. (a který zastává soud) z tohoto nárokovat další příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení (jako jeden z druhů příslušenství dluhu) lze totiž nárokovat při prodlení dlužníka s úhradou dluhu/pohledávky, a tedy nikoliv již za prodlení s jejich příslušenstvím (srovnej dikci § 1968 o.z. a 1970 o.z a i § 513 o.z. a potažmo i argumentaci Nejvyššího soudu ČR, aplikovatelnou do určité míry i v poměrech o.z. – viz. rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3.2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002 ). Proto soud žalobu zamítl co do v ní nárokovaného zákonného úroku z prodlení s úhradou částky 300 Kč (svojí povahou příslušenství) od datum do zaplacení.
20. Ve výroku č. III tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení a tuto přiznal podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve věci prakticky zcela úspěšné žalobkyni. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 470,85 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu zástupci žalobkyně ve výši celkem 585 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši á 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (s limitací dle § 14b odst. 4 advokátního tarifu), dále na náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (á 100 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), a konečně na náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem 185,85 Kč.
21. Lhůtu ke splnění povinností stanovených žalovanému tímto rozsudkem stanovil soud do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo soudního exekutora.