Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 313/2021-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 710,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 589,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši
8,25 % ročně od 6. 3. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 10 120,78 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 11 333,47 Kč od 24. 2. 2021 do 5. 3. 2021 a od 6. 3. 2021 do zaplacení z částky 5 743,58 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 589,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 6. 3. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 10 120,78 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 11 333,47 Kč od 24. 2. 2021 do 5. 3. 2021 a od 6. 3. 2021 do zaplacení z částky 5 743,58 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 710,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 24. 2. 2021 do zaplacení z částky 11 333,47 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru a užívání kreditní karty, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpání úvěru v souladu s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou minimální měsíční splátky ve výši 2 % z čerpaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,99 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě informací získaných při osobním pohovoru a získané informace byly ověřeny nahlédnutím do příslušné databáze a nebyly zjištěny pochyby ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši 11 563,90 Kč a celkem splatil částku, která je uvedena v platební historii.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne
datum, platební historie žalovaného, rozhodnutí o zesplatnění ze dne datum a předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v rozsahu úvěrového rámce 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou minimální měsíční splátky ve výši 2 % z čerpaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,99 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě informací získaných při osobním pohovoru a získané informace byly ověřeny nahlédnutím do příslušné databáze. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši 11 563,90 Kč a dle platební historie žalobkyni zaplatil celkem 6 004,05 Kč. Dopisem ze dne 1. 7. 2020 bylo rozhodnuto o zesplatnění úvěru a výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání dopisu. Předmětný dopis byl odeslán dne 26. 2. 2021.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 11 593,90 Kč ve formě revolvingového úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně byla zkoumána před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze vyhodnocením informací získaných od žalovaného a lustrací z veřejně dostupných databází a nebyly ničím ověřovány jeho příjmy a výdaje. Z tohoto tvrzení je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru, tedy neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušila tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 593,90 Kč a žalovaný vrátil celkem 6 004,05 Kč. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 5 589,85 Kč. Žalovaný byla vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 25. 2. 2021, který mu byl doručován dne 26. 2. 2021 prostřednictvím České pošty, s.p. a sedmidenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 5. 3. 2021. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne po uplynutí lhůty a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně od 6. 3. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
10. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.