Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 243/2021-15
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. jméno jméno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 3. 2020 uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek webová adresa mezi žalovanou a spol. právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni, tj. spol. právnická osoba, IČO, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021. Původní věřitel poskytl žalované po prověření schopnosti žalované úvěr splácet a po schválení žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, jakož i odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru, úvěr ve výši 2 500 Kč na bankovní účet žalované č. bankovní účet, který měl být splacen nejpozději dne 23. 4. 2020. Ačkoliv žalovaná poskytnutý úvěr v této výši čerpala, do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána, naposledy pak předžalobní upomínkou odeslanou jí dne 13. 4. 2020.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne 13. 4. 2021, který byl předán k poštovní přepravě téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
4. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 24. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout částku 2 500 Kč, což splnil téhož dne bezhotovostním převodem na účet žalované č. bankovní účet, jak je doloženo potvrzením o odeslání finanční prostředků. Žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do 23. 4. 2020. Doba trvání úvěru byla ujednána v délce trvání 30 dnů, RPSN činilo 0 %. Úvěr tedy nebyl úročen. Žalovaná však na dlužné částce neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu k úhradě ze dne 13. 4. 2021, která byla dána k doručení téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
5. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla podle § 2395 o.z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 2 500 Kč. Žalovaná nedostála svojí povinnosti a úvěr v termínu splatnosti nejpozději do 23. 4. 2020 nesplatila. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na předmětné pohledávce původnímu věřiteli či žalobkyni uhradila jakoukoli částku, v řízení zůstala nečinnou. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 2 500 Kč, a protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně právo rovněž na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle § 1 , 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 24. 4. 2020 do zaplacení.
6. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
7. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 , písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za tři úkony po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 900 Kč, tj. 189 Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.
8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.