Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2065/2006

U S N E S E N Í

I.     Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2005, č. j. -82, byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2004, č. j. -66, ve výroku I. ve věci samé v části, kterou byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 80.947,- Kč s 3 % úrokem z prodlení od 20. 4. 2003 do zaplacení. Současně ve zbývající části, kterou byla ve výroku I. žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2.400,- Kč s 3 % úrokem z prodlení od 19. 2. 2003 do zaplacení a dále 3 % úrok z prodlení z částky 80.947,- Kč za dobu od 19. 2. 2003 do 19. 4. 2003, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením. Shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce (jenž vznikl dne 11.9.2000) koupil dům v B., V., na základě kupní smlouvy ze dne 30.4.2001 za částku 10 151 787,- Kč a poté převedl smlouvami o převodu vlastnictví jednotky ze dne 1.10.2001 na žalovaného, jenž je zakládajícím členem žalobce, vlastnictví ke dvěma nebytovým jednotkám v domě č. 602 a č. 605 s právními účinky vkladu v říjnu 2001. Odvolací soud dále vzal za prokázané, že kupní cena za jednotku č. 602 činila 1.235.000,- Kč a za jednotku č. 605 činila 1.972.000,- Kč, přičemž obě kupní ceny byly ještě před podpisem smlouvy uhrazeny. Soudy obou stupňů shodně zjistily, že účastníci se ve výše uvedených smlouvách dohodli, že budou přispívat do fondu oprav, údržby a správy domu ve druhém roce a dalších letech 4 % členského podílu ročně. Odvolací soud dovodil, že vzhledem k článku 10 stanov žalobce ze dne 1. 6. 2000 je třeba kromě základního členského vkladu 5.000,- Kč rozlišovat i členský podíl představující finanční účast člena družstva na zakoupení nemovitosti, tj. domu v B., Veselá 37 (u žalovaného představující za jednotku č. 602 částku 1.235.000,- Kč a za jednotku č. 605 částku 1.972.000,- Kč). Podle odvolacího soudu členský podíl není zaměnitelný se základním členským vkladem. Zaujal názor, že žalovaný tedy byl povinen od 1. 5. 2005 ročně přispívat 4 % členského vkladu do fondu oprav a údržby, což v období od 1. 5. 2002 do 31.12.2002 odpovídá celkem neuhrazené částce 80.947,- Kč. Vyslovil závěr, že žalovaný byl k úhradě výše uvedené částky vyzván až na základě žaloby, doručené dne 18. 4. 2003, povinnost plnit měl tedy od dne 19.4.2003. Uzavřel, že žalovaný byl ode dne 20. 4. 2003 v souladu s § 563 o.z. v prodlení s plněním peněžitého závazku, přičemž výše diskontní sazby byla stejná jako ke dni 19. 2. 2003.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu, a to proti výroku, jímž byl v části rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, podal žalovaný včas dovolání, jehož přípustnost dovozoval podle obsahu dovolání z ustanovení Podle dovolatele částka přisouzená žalobci je odvozována od výše členského vkladu žalovaného v družstvu žalobce. Tvrdil, že rozhodnutí soudů obou stupňů o obsahu pojmu ,,členského vkladu“ a jeho konkrétní výše vychází z nesprávného právního hodnocení věci. Poukazoval na skutečnost, že výklad tohoto pojmu není v rozhodovací praxi soudů jednotně řešen a je v rozporu s hmotným právem. Namítal, že se jedná o rozhodnutí, která má po právní stránce zásadní význam.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé  po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O takový případ  v posuzované věci nejde.

S povahou přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení souvisí předpoklady uvedené v Předmětem dovolacího přezkumu takto nemohou být otázky skutkového zjištění, nýbrž pouze otázky právního posouzení.

Jak je patrno z obsahu odůvodnění odvolacího soudu, posouzení důvodnosti žaloby na zaplacení v této věci bylo závislé na zjištění obsahu pojmu členského vkladu a též na zjištění v jaké výši má žalovaný povinnost přispívat žalobci do fondu oprav, údržby a správy domu. To znamená, co představuje členský podíl, z něhož by měl být vypočten tento příspěvek ve výši 4 % ročně. Odvolací soud správným způsobem zhodnotil skutkový stav, který vyplývá z obsahu spisu. Dovolací soud nemá důvodu odchýlit se od hodnocení odvolacího soudu, pokud tento vyslovil, že při posouzení výše členského podílu je nutno vycházet ve smyslu článku 10 stanov bodu 2 z kupní ceny, představující finanční účast člena družstva (žalovaného) na zakoupení předmětné nemovitosti. V této souvislosti odvolací soud přiléhavě vyložil, že členský podíl nelze zaměňovat se základním členským vkladem. Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem odvolacímu soudu, spočívající v uložení žalovanému povinnosti k zaplacení částky 80.000,- Kč. S tím je v souladu i na to navazující závěr odvolacího soudu, že vzhledem k nesplnění shora uvedeného peněžitého závazku byl žalovaný povinen uhradit rovněž ode dne 20.4.2003 úroky z prodlení ve výši 3%, a to v souladu s § 563 o.z.

K výkladu zaujatému odvolacím soudem lze připomenout závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. . Podle něj pojem „členský podíl“ v družstvu je v obchodním zákoníku užit pouze v souvislosti s jeho vypořádáním při zániku členství (§ 226 odst. 1 písm. d/ ObchZ). S ohledem na § 260 obch. zák. o přiměřeném použití ustanovení hlavy I, dílu I obch. zák. na družstvo se jím rozumí „podíl“ definovaný v § 61 odst. 1, poslední větě, obch. zák. - tedy míra účasti člena na čistém obchodním jmění družstva, jež připadá na jeho podíl. Členský podíl má svoji kvantitativní a kvalitativní stránku či složku. Kvantitativní stránka představuje majetkový podíl člena družstva na družstvu, kvalitativní stránka představuje souhrn jednotlivých práv a povinností člena. Členským podílem je třeba rozumět účast člena v družstvu a z ní plynoucí práva a povinnosti. Členský podíl se pak oceňuje jako míra účasti člena družstva na čistém obchodním majetku ke konkrétnímu okamžiku.

Posouzení věci odvolacím soudem se opírá o dnes již ustálené závěry soudní praxe. Dovolateli tedy nelze přisvědčit, že uvedené právní závěry je třeba podřadit pod pojem právních otázek, jejichž řešení by činilo uvedené rozhodnutí odvolacího rozhodnutím, které by mělo po právní stránce zásadní význam.

Na základě výše uvedeného dovolací soud proto podle   za použití ustanovení dovolání odmítl, aniž mohl přikročit k meritornímu hodnocení dovolacích námitek v něm uplatněných.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , ost. 1 a Žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. června 2008

JUDr. Josef  R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu