Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4116/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha-východ („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 31. prosince 2004, č. j. -599, výrokem pod bodem I. rozhodl, že „ze zaniklého BSM účastníků“ se přikazují do výlučného vlastnictví A) žalobce movité věci zde podrobně popsané, celkem věci v hodnotě 28.000,- Kč, B) žalované: movité věci zde podrobně popsané včetně cen v l8 položkách a zůstatek na běžném účtu vedeném u IPB a. s., ve výši 24.093,- Kč, celkem v hodnotě 45.983,- Kč. Výrokem pod bodem II. uložil žalované povinnost „žalobci vyplatit na vyrovnání podílu částku 53.226,50 Kč ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě vydat věci uvedené ve výroku ad I. A) které má ve svém držení“. Výroky pod body III. a IV. rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů („BSM“) rozhodl podle („ObčZ“). Podrobně zanalyzoval a odůvodnil nezařazení zůstatků účtů u některých peněžních ústavů do BSM, o jejichž vypořádání žalobce usiloval. Stejně postupoval při rozhodování o částce peněz, použité na opravy a rekonstrukci nemovitosti ve vlastnictví žalované nad rámec 88 470,- Kč, když pouze tuto částku posoudil jako vynaloženou pro tento účel ze společných prostředků účastníků.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 6. března 2007, č. j. -705, změnil rozsudek soudu prvního stupně „tak, že se do výlučného vlastnictví žalované kromě již přikázaných věcí přikazuje motorová sekačka Husquarna s příslušenstvím v hodnotě 6.000,- Kč a že žalovaná je povinna vyplatit žalobci na vyrovnání podílu 56.226,50,- Kč; jinak se rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. a II. potvrzuje“. Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a s jeho právními závěry. Z odvolacích námitek žalobce shledal důvodnou pouze připomínku ohledně nemožnosti využití motorové sekačky s příslušenstvím. S přihlédnutím k možnosti jejího používání ji přikázal žalované za současné úpravy vypořádacího podílu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v (podle obsahu dovolání však jde o dovolací důvod uvedený v ). Namítá, že soud do BSM při jeho vypořádávání zařadil pouze zůstatek vkladu na účtu u jednoho peněžního u, nikoliv u dalších, jimiž disponovala žalovaná; existenci devizového účtu soud dokonce vůbec nezjistil. Nevzal dále v úvahu, že žalovaná za trvání manželství investovala ze společných prostředků do podílových fondů. Nezařadil-li soud prostředky na uvedených účtech a peníze, jež žalovaná půjčovala různým známým, do BSM a nevypořádal je, šlo o postup v rozporu s ObčZ. Dovolatel dále uvádí, že soud nebyl důsledný při zjišťování prostředků investovaných ze společného majetku do domu žalobkyně při jeho rekonstrukci; v tomto směru pominul listinné důkazy, nevyslechl žalobcem jmenované svědky, naopak vycházel z falešných důkazů předkládaných žalovanou. Nevypořádal se zejména se závěry znalce, podle něhož zhodnocení nemovitosti ve vlastnictví žalované činilo 1 105 780,- Kč. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a věc soudu prvního stupně vrátil k „novému projednání a rozhodnutí“.

Žalovaná se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s rozhodnutím odvolacího soudu, které považuje za správné spravedlivé. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobce jako nedůvodné odmítl.

Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, není však přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). V daném případě přichází do úvahy jen dovolatelem uplatněná přípustnost dovolání podle . Podle tohoto ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam]. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. , publikované pod č. C 102 ve svazku 2 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). Protože dovolání podle může být připuštěno jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž je dovolání přípustné podle tohoto ustanovení, jen z dovolacích důvodů uvedených v 241a odst. 2 ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ).

Napadené rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší.

Žalobce uvádí, že uplatňuje dovolací důvod uvedený v , ve skutečnosti však v dovolání jde o námitky skutkového charakteru ( ), pro jejichž řešení nelze dovolání připustit. Skutkovou je především námitka, že soudy nezjistily všechny účty založené žalovanou. Odvolací soud se však s touto námitkou žalobce správně vypořádal odkazem na uplatnění projednací zásady a z ní plynoucí povinnost tvrzení a důkazní břemeno (č. l. 3 rozsudku) a dovolání s jeho závěry nijak nepolemizuje, jen opakuje námitku, na kterou již odvolací soud reagoval. Nezařazením prostředků na některých účtech se podrobně zabýval i soud prvního stupně (str. 4 jeho rozsudku) a ani s jeho závěry dovolatel konkrétně nepolemizuje. Nelze přisvědčit ani dalším námitkám týkajícím se toho, že soud nezjistil a do BSM nezahrnul další položky. Podle novější judikatury, reagující na posílení zásady projednací i dispoziční v občanském soudním řízení a také na prohloubeni dispoziční volnosti subjektů soukromého práva platí: „Soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak“ (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , Soudní rozhledy č. 9/2007 – v odůvodnění se uvádí, že tato zásada platí i pro BSM). Z toho je zřejmé, že soud ani není oprávněn z vlastní iniciativy zjišťovat majetek, který měl do vypořádaného BSM patřit. Další námitky se týkají hodnocení důkazů, včetně znaleckého posudku, a obsahově jde i zde o dovolací důvod uvedený v .

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud jej podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2008

JUDr. Jiří S p á č i l , CSc., v. r.

předseda senátu