Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2516/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29.3.2006, č.j. -73, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 20.1.2006, č.j. -51 ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 2.2.2006, č.j. -55. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vzal za prokázané, že vztah mezi účastníky byl založen nájemní smlouvou ze dne 30.9.1992, na základě které roční nájemné činilo 56.000,- Kč s tím, že daň z pozemků se zavázal zaplatit žalobce, avšak žalovaný na nájemném zaplatil pouze 10.000,- Kč. Ztotožnil se rovněž se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalovaný neprokázal, že smlouvu uzavřel nesvobodně, a že vůle žalovaného při podpisu smlouvy nebyla nahrazena vůlí žalobce tak, že jednal pod vlivem fyzického či psychického donucení či bezprávné výhrůžky. Odvolací soud dodal, že žalovaný argumentoval investicemi do pozemků provedenými na podzim 2002, přičemž v roce 2003 nájemní smlouvu zcela respektoval, včetně zaplacení nájemného a dalšímu trvání nájemního vztahu pro rok 2004 se nijak nebránil. Neshledal ani důvodnou námitku započtení částky 46.000,- Kč, žalovanému tedy nezanikla jeho povinnost doplatit nájemné na základě shora uvedené platné nájemní smlouvy. Uvedl, že rozhodování o dotacích podle a č. nenáleží do pravomoci soudů ( , 2 ), a to ani v případě, kdy se vyplacení dotace domáhá fyzická osoba vůči osobě, která byla příjemcem dotace. Věc posoudil ve smyslu , o.z. s tím, že nedošlo ke zrušení spoluvlastnictví účastníků, nelze proto vyhovět žalobě na zaplacení vypořádací částky, resp. v daném případě nelze přihlédnout k obraně žalovaného spočívající v tom, že má vůči žalobci nároky z vypořádání sdružení. Podle odvolacího soudu žalobce důvodně uplatnil námitku promlčení, neboť podle o.z. nelze započíst též pohledávky promlčené ani pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 20.6.2006 dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení Tvrdil nesprávné právní posouzení věci podle Namítal, že soudy obou stupňů nesprávně zhodnotily stav jeho pohledávky, kterou namítl započíst s odůvodněním, že tato je již promlčena. Domníval se, že k promlčení jeho pohledávky dojde až marným uplynutím desetileté promlčecí lhůty počínající ke dni čerpání dotací, tj. nejdříve v roce 2008. Dovolatel otázku zásadního právního významu ve smyslu spatřoval v tom, zda je úmyslným bezdůvodným obohacením na straně žalobce jednání, kterým prostředky účelově určené na zemědělskou výrobu, kterou sám fakticky neprovozuje, použije v rozporu s tímto účelem pro jinou svou potřebu a v důsledku toho dojde na straně žalovaného ke zhoršení jeho majetkové situace tím, že nečerpá prostředky z dotace na svou hospodářskou činnost, na níž byla dotace účelově určena. Navrhl proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl odmítnutí dovolání jako nepřípustné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O takový případ  v posuzované věci nejde.

V případě přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí se může oprávněným předmětem dovolacího přezkumu stát jen takový dovolací důvod, který odpovídá ustanovení (nesprávné právní posouzení věci); ostatní dovolací důvody (odst. 2 písm. a/,  odst. 3 téhož ustanovení) se předmětem dovolacího přezkumu, v návaznosti na přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, stát nemohou.

Tento výkladový závěr je v judikatuře Nejvyššího soudu zcela konstantní;

z mnoha rozhodnutí lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2006, sp.zn. . Dovolací soud proto nemohl přihlížet k námitkám skutkové povahy, které obsahově i fakticky dovolatel v dovolání uplatnil.

Dovolateli nelze též přisvědčit, pokud v projednávané věci spojoval zásadní právní význam napadeného rozhodnutí s námitkou bezdůvodného obohacení na straně žalobce, neboť ve vztahu k této otázce nelze shledat dovolání podle přípustným, jelikož na jejím posouzení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívalo.

Na základě výše uvedeného dovolací soud proto podle za použití ustanovení dovolání odmítl, aniž mohl přikročit k meritornímu hodnocení dovolacích námitek v něm uplatněných.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a Dovolatel sice neměl se svým dovoláním úspěch, vyjádření žalobce k podanému dovolání nebylo možno zohlednit jako úkony právní služby ve smyslu ustanovení až 3 vyhl.č.

Proti tomuto usnesení není přípustný  opravný prostředek.

V Brně dne 30. června 2008

JUDr. Josef  Rakovský, v. r.

předseda senátu