Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 234/2021-24

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalované: osobní údaje žalované

místem podnikání adresa žalované,

o zaplacení 6 636,60 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 6 636,60 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2021 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 6 636,60 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 1. 8. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spolupráci ve smyslu a násl. , . V předmětné smlouvě se žalovaná zavázala k úhradě případných storen provizí žalobci. Dlužná částka činí 6 636,60 Kč. Povinnost žalované vyplývá ze smlouvy – bodu 6, odstavce 2. Splatnost dluhu nastala ihned. Žalovaná se zavázala vrátit provizi řádně a včas. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu a v březnu 2021 přestala komunikovat. Z předmětného dluhu nebylo ke dni podání žaloby uhrazeno ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Dne 20. 8. 2021 žalobce po výzvě soudu sdělil, že žalovaná si je oprávněnosti nároku žalobce vědoma, jelikož se jedná o storno provize, které žalobce obdržel na její vlastní smlouvu. Žalovaná doporučila na uzavření smlouvy sebe, za což ji dle výše pojistného na smlouvě byla vyplacena provize a následně tuto smlouvu zrušila, což žalobce opravňuje k požadavku vrácení poměrné části provize. Tzv. netto body (dle přiložené tabulky) dokládají, že se jedná o poměrnou část, kdy původní plusová provize má vyšší hodnotu než následná storno provize.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 18. 5. 2022, k němuž se žádný z účastníků bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle

4. Ze Smlouvy o spolupráci uzavřené dne 1. 8. 2020 vyplynulo, že žalobce je obchodní společností, jejímž hlavním předmětem podnikání je zprostředkování finančních produktů, a to zejména činnosti vázaného zástupce pro pojištění, investice a zprostředkování spotřebitelského úvěru v souladu s licencemi přidělenými Českou národní bankou. Tato smlouva pak upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi smluvními stranami pro zajištění koordinace spolupráce. Žalovaná se zavázala v zastoupení žalobce vykonávat činnost zprostředkování pojištění, investic, doplňkového penzijního spoření, spotřebitelských a jiných úvěrů a stavebního spoření, a to zejména vyvíjet zprostředkovatelskou činnost, směřující k uzavření produktových smluv se zájemci, a to dle pokynů žalobce, dále shromažďovat informace o zájemcích, zejména o rozsahu jejich potřeb, jejich zájmu o jednotlivé produkty a zároveň jejich další třídění a zpracování pro jejich využití zejména společností žalobce, vykonávat další činnosti dle pokynů žalobce a to za podmínek definovaných smlouvou a platnými právními předpisy. Dle bodu VI odst. 2 žalovaná bere na vědomí, že i jí uzavřená Produktová smlouva může být stornována a to za podmínek definovaných v provizních podmínkách jednotlivých partnerů (využití nároku na bezplatné ukončení produktové smlouvy dle příslušných právních předpisů, klient produktovou smlouvu neplní, apod.). V takovém případě žalovaná ztrácí nárok na úhradu provize a je povinna již vyplacenou provizi (nebo její část) vrátit žalobci, žalobce je oprávněn uspokojit svůj nárok na vrácení již vyplacené provize (nebo její části) způsobem dle čl. VII odst. 10 Smlouvy. V případě nedostatku finančních prostředků na provizním účtu žalované, dává žalovaná souhlas se započtením storna nároku na úhradu provize vůči finančním prostředkům, nacházejícím se v rezervním fondu žalované. Dále žalobkyně doložila výzvu k úhradě dluhu datovanou dne 13. 5. 2021 a dále předžalobní upomínku adresovanou žalované (na její e-mailovou asdresu), jež byla odeslána dne 18. 6. 2021. Z přehledu (interní y) žalobce bylo zjištěno, že žalobce evidoval na jméno žalované dvě smlouvy, na ě jsou uvedena čísla smluv, dále jako partner je uvedena anonymizováno pojišťovna, produkt anonymizováno životní pojištění, jméno klienta – celé jméno žalované, body netto (- 110,61 a 122,9), a v kolonce vyplaceno je uvedeno ANO.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o spolupráci, jak je shora uvedeno. Žalobce zaslal žalované upomínku k úhradě dlužné částky včetně upomínky předžalobní.

6. Dle , (dále jen „ “), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 shora uvedeného paragrafu, mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v žalobě požadoval po žalované úhradu částky 6 636,60 Kč, a to na základě smlouvy o spolupráci, kdy žalovaná dle žalobce porušila ustanovení VI bodu 2. týkající se storna provize. Žalobce k prokázání těchto svých tvrzení označil a předložil soudu u (interní doklad vystavený samotným žalobcem), v níž jsou zaznamenány dvě smlouvy s vyznačením jejich čísel, smluvních partnerů, produktů, kategorií, jména klientů, včetně bodů netto. Z této y však jednoznačně a nepochybně nevyplývají konkrétní rozhodné skutečnosti, na jejichž základě žalobce dospěl k žalované částce, dále není možné dovodit co konkrétně předmětná částka představuje, z jakých položek se případně skládá, jakým způsobem byla tato částka vypočtena, z jakých konkrétních skutečností vyplývá její výše, dále jaké konkrétní smlouvy byly zprostředkovány nebo uzavřeny žalovanou a následně stornovány, jakým způsobem byla vypočtena provize, dále rovněž na základě jaké skutečnosti žalobce požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení, kdy a na základě jaké skutečnosti nastala splatnost žalované částky, z jakého důvodu je žalovaná ode dne 1. 3. 2021 v prodlení. Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl jak břemeno tvrzení ohledně shora uvedených skutečností, tak rovněž břemeno důkazní (zprostředkování či uzavření smluv žalovanou a jejich následné stornování, výše provize, která byla žalované vyplacena, na základě jaké skutečnosti žalobce po žalované požaduje zaplacení úroku z prodlení). Pro úplnost soud dodává, že žalobce svou nepřítomností u soudního jednání dne 18. 5. 2022 nevyužil svého procesní práva, jež mu skýtá , 3 , tj. nevyužil svého práva být soudem vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů na podporu svých tvrzení ohledně shora uvedených skutečností týkajících se žalované částky včetně jejího příslušenství (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008 sp. zn. ). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a rovněž břemeno důkazní.

8. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, jak co do jistiny ve výši 6 636,60 Kč včetně příslušenství, zamítl (výrok I. rozsudku).

9. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšné žalované podle náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 6 636,60 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2021 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 6 636,60 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 1. 8. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spolupráci ve smyslu a násl. , . V předmětné smlouvě se žalovaná zavázala k úhradě případných storen provizí žalobci. Dlužná částka činí 6 636,60 Kč. Povinnost žalované vyplývá ze smlouvy – bodu 6, odstavce 2. Splatnost dluhu nastala ihned. Žalovaná se zavázala vrátit provizi řádně a včas. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu a v březnu 2021 přestala komunikovat. Z předmětného dluhu nebylo ke dni podání žaloby uhrazeno ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Dne 20. 8. 2021 žalobce po výzvě soudu sdělil, že žalovaná si je oprávněnosti nároku žalobce vědoma, jelikož se jedná o storno provize, které žalobce obdržel na její vlastní smlouvu. Žalovaná doporučila na uzavření smlouvy sebe, za což ji dle výše pojistného na smlouvě byla vyplacena provize a následně tuto smlouvu zrušila, což žalobce opravňuje k požadavku vrácení poměrné části provize. Tzv. netto body (dle přiložené tabulky) dokládají, že se jedná o poměrnou část, kdy původní plusová provize má vyšší hodnotu než následná storno provize. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 18. 5. 2022, k němuž se žádný z účastníků bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle 4. Ze Smlouvy o spolupráci uzavřené dne 1. 8. 2020 vyplynulo, že žalobce je obchodní společností, jejímž hlavním předmětem podnikání je zprostředkování finančních produktů, a to zejména činnosti vázaného zástupce pro pojištění, investice a zprostředkování spotřebitelského úvěru v souladu s licencemi přidělenými Českou národní bankou. Tato smlouva pak upravuje vzájemná práva a povinnosti mezi smluvními stranami pro zajištění koordinace spolupráce. Žalovaná se zavázala v zastoupení žalobce vykonávat činnost zprostředkování pojištění, investic, doplňkového penzijního spoření, spotřebitelských a jiných úvěrů a stavebního spoření, a to zejména vyvíjet zprostředkovatelskou činnost, směřující k uzavření produktových smluv se zájemci, a to dle pokynů žalobce, dále shromažďovat informace o zájemcích, zejména o rozsahu jejich potřeb, jejich zájmu o jednotlivé produkty a zároveň jejich další třídění a zpracování pro jejich využití zejména společností žalobce, vykonávat další činnosti dle pokynů žalobce a to za podmínek definovaných smlouvou a platnými právními předpisy. Dle bodu VI odst. 2 žalovaná bere na vědomí, že i jí uzavřená Produktová smlouva může být stornována a to za podmínek definovaných v provizních podmínkách jednotlivých partnerů (využití nároku na bezplatné ukončení produktové smlouvy dle příslušných právních předpisů, klient produktovou smlouvu neplní, apod.). V takovém případě žalovaná ztrácí nárok na úhradu provize a je povinna již vyplacenou provizi (nebo její část) vrátit žalobci, žalobce je oprávněn uspokojit svůj nárok na vrácení již vyplacené provize (nebo její části) způsobem dle čl. VII odst. 10 Smlouvy. V případě nedostatku finančních prostředků na provizním účtu žalované, dává žalovaná souhlas se započtením storna nároku na úhradu provize vůči finančním prostředkům, nacházejícím se v rezervním fondu žalované. Dále žalobkyně doložila výzvu k úhradě dluhu datovanou dne 13. 5. 2021 a dále předžalobní upomínku adresovanou žalované (na její e-mailovou asdresu), jež byla odeslána dne 18. 6. 2021. Z přehledu (interní y) žalobce bylo zjištěno, že žalobce evidoval na jméno žalované dvě smlouvy, na ě jsou uvedena čísla smluv, dále jako partner je uvedena [anonymizováno] pojišťovna, produkt [anonymizováno] životní pojištění, jméno klienta – [celé jméno žalované], body netto (- 110,61 a 122,9), a v kolonce vyplaceno je uvedeno ANO. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o spolupráci, jak je shora uvedeno. Žalobce zaslal žalované upomínku k úhradě dlužné částky včetně upomínky předžalobní. 6. Dle , (dále jen „ “), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 shora uvedeného paragrafu, mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v žalobě požadoval po žalované úhradu částky 6 636,60 Kč, a to na základě smlouvy o spolupráci, kdy žalovaná dle žalobce porušila ustanovení VI bodu 2. týkající se storna provize. Žalobce k prokázání těchto svých tvrzení označil a předložil soudu u (interní doklad vystavený samotným žalobcem), v níž jsou zaznamenány dvě smlouvy s vyznačením jejich čísel, smluvních partnerů, produktů, kategorií, jména klientů, včetně bodů netto. Z této y však jednoznačně a nepochybně nevyplývají konkrétní rozhodné skutečnosti, na jejichž základě žalobce dospěl k žalované částce, dále není možné dovodit co konkrétně předmětná částka představuje, z jakých položek se případně skládá, jakým způsobem byla tato částka vypočtena, z jakých konkrétních skutečností vyplývá její výše, dále jaké konkrétní smlouvy byly zprostředkovány nebo uzavřeny žalovanou a následně stornovány, jakým způsobem byla vypočtena provize, dále rovněž na základě jaké skutečnosti žalobce požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení, kdy a na základě jaké skutečnosti nastala splatnost žalované částky, z jakého důvodu je žalovaná ode dne 1. 3. 2021 v prodlení. Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl jak břemeno tvrzení ohledně shora uvedených skutečností, tak rovněž břemeno důkazní (zprostředkování či uzavření smluv žalovanou a jejich následné stornování, výše provize, která byla žalované vyplacena, na základě jaké skutečnosti žalobce po žalované požaduje zaplacení úroku z prodlení). Pro úplnost soud dodává, že žalobce svou nepřítomností u soudního jednání dne 18. 5. 2022 nevyužil svého procesní práva, jež mu skýtá , 3 , tj. nevyužil svého práva být soudem vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů na podporu svých tvrzení ohledně shora uvedených skutečností týkajících se žalované částky včetně jejího příslušenství (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008 sp. zn. ). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a rovněž břemeno důkazní. 8. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, jak co do jistiny ve výši 6 636,60 Kč včetně příslušenství, zamítl (výrok I. rozsudku). 9. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšné žalované podle náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).