Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4610/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2005, č. j. F 101889/2005 B 2356 – 909 tak, že povolil zápis usnesení valné hromady navrhovatelky, konané dne 5. srpna 2005, kterým bylo rozhodnuto o přechodu všech akcií navrhovatelky na hlavního akcionáře – společnost Č., a. s., do obchodního rejstříku.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání R. M., odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení a (dále jen „ “) a poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. , dle kterého každý musí mít v demokratickém právním státě jistotu, že neztratí své vlastnické právo v řízení, jehož účastníkem ani nebyl.

Dovolatel, který je cizím státním příslušníkem, namítá, že usnesení valné hromady je neplatné pro rozpor se zákonem, a to s § 61 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a pro rozpor s mezinárodní smlouvou, kterou je Dohoda mezi ČSFR a S. r. N. o podpoře a vzájemné ochraně investic, která vstoupila v platnost dne 2. srpna 1992, a byla publikována pod č. 573/1992 Sb.

Má za to, že hlavní akcionář zjevně porušil obch. zák. a zneužil institut „vyvlastnění“ akcií pro své vlastní obohacení. Tvrdí, že institut tzv. práva výkupu účastnických cenných papírů podle ustanovení až 183n, zařazených do obchodního zákoníku novelou provedenou , porušuje jeho právo na pokojné užívání majetku, je v rozporu s právem na spravedlivý proces a v rozporu s ústavním principem proporcionality.

Argumentuje tím, že česká právní úprava je protiústavní, neboť neexistuje předběžná přezkoumatelnost vyvlastňovacího opatření rejstříkovým soudem, chybí ochrana menšiny při určení výše protiplnění, neexistují sankce za porušení povinnosti při určení odškodnění a jako žalobní důvod je vyloučena nepřiměřenost protiplnění.

Poukazuje na skutečnost, že neústavnost ustanovení, použitých hlavním akcionářem v procesu práva výkupu, je předmětem dvou řízení před Ústavním soudem a navrhuje, aby dovolací soud řízení přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu za účelem zrušení ustanovení § 183i a násl. obch. zák. a pokud řízení nepřeruší, aby napadené usnesení odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud konstatuje, že ustanovení § 183i a násl. obch. zák. nejsou v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem. S touto otázkou se již Ústavní soud vypořádal v nálezu ze dne 27. března 2008 sp. zn. (dále též jen „nález“), kterým návrh na zrušení ustanovení § 183i až § 183n obch. zák. zamítl. Důvod pro podání návrhu na zrušení těchto ustanovení a pro následné přerušení dovolacího řízení zde tedy není.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání podle citovaného ustanovení je objektivní kategorií, jež se pojí s povahou napadaného rozhodnutí. Subjektivní přípustnost dovolání oproti tomu implikuje otázku určení subjektu, který je v daném případě oprávněn [ve smyslu ustanovení věty první a ] dovolání, jež je objektivně přípustné, podat. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že oprávnění je podat (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, v jehož neprospěch napadené rozhodnutí vyznívá, je-li způsobená újma na základě dovolání odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší.

Dovolatel ovšem účastníkem řízení v projednávané věci není. Účastenství v řízení ve věcech obchodního rejstříku se s účinností od 1. července 2005 (od novely provedené ) řídí ustanovením , jež stanoví, že účastníky řízení jsou osoba, která podala návrh, k němuž je oprávněna podle zvláštního právního předpisu (navrhovatel) a podnikatel; ustanovení a 2 se nepoužijí. Dovolatel není ani jednou z vyjmenovaných osob.

V rejstříkovém řízení se obecně nerozhoduje o právech nebo povinnostech akcionářů, ale pouze o právech nebo povinnostech podnikatelského subjektu zapsaného či zapisovaného do obchodního rejstříku, s tím, že pro případ, že by práva těchto osob mohla být dotčena nezákonností rozhodnutí, na jehož základě k příslušnému zápisu do obchodního rejstříku dochází, poskytuje zákon ochranu těmto právům – tam, kde to považuje za potřebné – jiným způsobem (ustanovení § 131 odst. 1 a § 183 obch. zák.).

Tak je tomu i v daném případě, tj. ve vztahu k usnesení valné hromady navrhovatelky, jímž bylo rozhodnuto o přechodu všech akcií společnosti na hlavního akcionáře. Český právní řád zajišťuje akcionáři, který brojí proti právním důsledkům založeným usnesením valné hromady, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, dostatečnou právní ochranu tím, že mu umožňuje jednak napadat usnesení valné hromady, které tyto důsledky založilo (§ 183 ve spojení s § 183k odst. 5 obch. zák.), jednak požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění (§ 183k odst. 1 obch. zák.). Protože zákon zajišťuje ochranu práv akcionářů jinak, není žádného důvodu, aby akcionáři bylo přiznáno postavení účastníka řízení o zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku.

Ostatně i Ústavní soud v shora uvedeném nálezu shledal, že právní úprava postavená na nemožnosti účasti akcionáře v rejstříkovém řízení (s poukazem na uvedené ostatní možnosti uplatňování jeho práv v odlišných samostatných řízeních), má z pohledu proporcionality v konkurenci stojících vlastnických a od nich odvozovaných dalších práv hlavního akcionáře a minoritních akcionářů, jakož i jejich z povahy věci plynoucích odlišných zájmů, své ústavně akceptovatelné odůvodnění (str. 24 odst. 78 nálezu).

Proto nebyl dovolatel (správně) ani účastníkem řízení před soudy nižších stupňů.

Dovolatel tedy není subjektivně způsobilý k podání dovolání, neboť nebyl účastníkem řízení o změnu zápisu v obchodním rejstříku. Dovolací soud proto jeho dovolání podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první, a , neboť dovolatel, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo. Navrhovatelce, která byla v průběhu dovolacího řízení (s účinností ke dni 1. října 2007) vymazána z obchodního rejstříku, neboť zanikla v důsledku sloučení se společností Č., a. s., do jejího výmazu z obchodního rejstříku žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. června 2008

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu