Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 80/2022

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

jednající prostřednictvím organizační složky

právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupený údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 109 345,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 109 345,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 103 580,16 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 870,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 109 345,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 103 580,16 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 870,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 2. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11657,55 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne datum žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná vyčerpala prostředky ve výši 16 284 Kč v období do 24. 11. 2020 jako revolvingový úvěr na podúčtu číslo, který měl být žalovanou hrazen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné částky zjištěné v poslední pracovní den kalendářního měsíce zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč. Účastníky byl sjednán úrok ve výši 22,68 % ročně a pojištění ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru odpovídající 5% dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci Dále žalobkyně uvedla, že dopisem ze dne 18. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné splátky ve lhůtě 30 ti dnů, žalovaná dluh nezaplatila, proto dopisem ze dne 23. 4. 2021 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 31. 5. 2021. Dluh žalované činil 11 657,55 Kč a skládá se z jistiny ve výši 9 749,70 Kč, úroku ve výši 962,75 Kč a pojistného ve výši 239,60 Kč, nákladů na upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením splátky ve výši 105,50 Kč. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila. Dluh proto činí 11 657,55 Kč. Předžalobní upomínka byla zaslána dne 1. 12. 2021.

2. Žalobkyně dále žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky 97 687,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr v 88 měsíčních splátkách po 1976 Kč, splatných vždy k 17. dni počínaje dnem 17. 5. 2019, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,27 %, dále pak bylo mezi účastníky smlouvy sjednáno, že žalovaná je povinna hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 7,79% z měsíční splátky úvěru. Dále si strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze splátky v prodlení, s jejímž splácením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů. Částka 100 000 Kč byla převedena žalobkyní na účet označený žalovanou. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nehradila. Dopisem ze dne 18. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné splátky ve lhůtě 30 ti dnů, žalovaná dluh nezaplatila, proto dopisem ze dne 23. 4. 2021 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 31. 5. 2021. Dluh žalované činil 97 687,57 Kč a skládá se z jistiny ve výši 91 218,17 Kč, úroku ve výši 4 802,21 Kč a pojistného ve výši 710 Kč, nákladů na upomínky ve výši 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením splátky ve výši 357,19 Kč. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatil. Dluh proto činí 97 687,57 Kč. Předžalobní upomínka byla zaslána dne 1. 12. 2021.

3. Svá tvrzení vztahující se k jednotlivým částkám žalobkyně doplnila k výzvě soudu podáním doručeným dne 5. 4. 2022 (viz č.l. 13-15).

4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení byla pasivní.

5. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

6. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně zastoupená zprostředkovatelem právnická osoba, IČO uzavřela se žalovanou smlouvu nazvanou Smlouva o klasickém a revolvingovém úvěru číslo ze dne datum, na základě které umožnila žalované čerpat tzv. revolvingový úvěr až do maximální výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala skutečně čerpanou částku vrátit ve splátkách, jejíchž výše činila minimálně 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, nejméně ve výši 500 Kč vždy k 17.tému dni v měsíci. ulice úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68%, RPSN pak 43,58 %, poplatek za správu a vedení účtu byl sjednán ve výši 69 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění rizik s úvěrem souvisejících, pojistné bylo sjednáno ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru (viz smlouva o úvěru a VOP). Před podpisem smlouvy žalovaná uvedla informace o svých příjmech a výdajích. Úvěr byl veden na účtu číslo žalovaná celkem zaplatila 10 624 Kč, z toho činilo na jistinu úvěru 6 773,90 Kč. Dopisem ze dne 18. 3. 2021 byla žalovaná upozorněna na aktuální dluh ve výši 8 861 Kč a byla jí stanovena lhůta pro zaplacení v trvání 30ti dnů (viz dopis ze dne 18. 3. 2021). Žalovaná dluh nezaplatila, dopisem ze dne 23. 4. 2021 žalobkyně od smlouvy odstoupila, sdělila žalované, že úvěr se tak stal ke dni 31. 5. 2021 splatným a vyzvala žalovanou k zaplacení celkového dluhu ve výši 11 658 Kč ke dni 31. 5. 2021 (viz dopis ze dne 23. 4. 2021). Z pohybu transakcí za období od 7. 5. 2019 do 16. 4. 2021 plyne, že žalovaná zaplatila 10 624 Kč, z toho 6 773,90 Kč na jistinu úvěru a k doplacení zbývá 11 657,88 Kč, a to ve výši 9 749,70 Kč na jistinu úvěru, částka 962,75 Kč na úroky a částka 239,60 Kč na pojištění, 105,50 Kč na smluvní pokutu a 600 Kč na poplatky za vymáhání dluhu. Z tvrzení žalobkyně plyne, že po odstoupení od smlouvy žalovaná nezaplatila ničeho. Aktuální dluh je tedy vyčíslen na 11 657,55 Kč, z toho jistina 9 749,70 Kč. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní dopisem ze dne 1. 12. 2021 k zaplacení dluhu. Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány, žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neuváděla žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu.

7. Ke druhému uplatněnému nároku soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou smlouva nazvaná Smlouva o klasickém úvěru číslo na základě které poskytla žalobkyně žalované částku ve výši výše 100 000 Kč a žalovaná se zavázala takto vyčerpanou částku vrátit ve splátkáchpo 1976 Kč vždy k 17.tému dni v měsíci počínaje 17. 5. 2019 ulice úroková sazba byla sjednána ve výši 13,27%, RPSN je pak uvedeno ve výši 13,99%. Dále bylo sjednáno pojištění rizik s úvěrem souvisejících, pojistné bylo sjednáno ve výši 7,79% z měsíční splátky úvěru (viz smlouva o úvěru a VOP). Před podpisem smlouvy žalovaná uvedla informace o svých příjmech a výdajích. Úvěr byl veden na účtu číslo částka 100 000 Kč byla na účet žalované poskytnuta dne 10. 4. 2019, žalovaná celkem zaplatila 29 640 Kč. Žalovaná byla upozorněna na aktuální dluh a byla jí stanovena lhůta pro zaplacení v trvání 30ti dnů (viz dopis ze dne 18. 3. 2021). Žalovaná dluh nezaplatila, dopisem ze dne 23. 4. 2021 žalobkyně od smlouvy odstoupila, sdělila žalované, že úvěr se tak stal ke dni 31. 5. 2021 splatným a vyzvala žalovanou k zaplacení celkového dluhu ve výši 97 688 Kč ke dni 31. 5. 2021 (viz dopis ze dne 23. 4. 2021). Z pohybu transakcí za období od 10. 4. 2019 do 20. 4. 2021 plyne, že žalovaná zaplatila 29 640 Kč a k doplacení zbývá 91 218,17 Kč na jistinu a 97 687,57 Kč celkem, částka 4 802,21 Kč na úroky a částka 710 Kč na pojištění, 357,19 Kč na smluvní pokutu a 600 Kč na poplatky za vymáhání dluhu. Z tvrzení žalobkyně plyne, že po odstoupení od smlouvy žalovaná nezaplatila ničeho. Aktuální dluh je tedy vyčíslen na 97 687,57 Kč, jistina 91 218,17 Kč. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní dopisem ze dne 1. 12. 2021 k zaplacení dluhu. Žádné další důkazy nebyly v řízení navrhovány, žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neuváděla žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu.

8. Podle , (dále též jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle , , (dále jen „o. z.”) se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Na smluvní vztah je třeba též aplikovat ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se dle tohoto zákona rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Soud se předně zabýval tím, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr či zápůjčku podle o spotřebitelském úvěru a zda vůbec došlo k uzavření smlouvy. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze považovat za vhodné, aby byl spotřebitel v zájmu pravdivosti zjišťovaných údajů a v zájmu předcházení jejich zkreslení poskytovatelem alespoň přiměřeně poučen též o možných trestně právních následcích, tj. o tom, že pokud by uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, mohl by se tím spotřebitel dopustit úvěrového podvodu. Je sice pravdou, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů, a tedy nelze od něj očekávat nějaké hlubší systematické až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel normy, a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření či doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení. Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a v daném případě určitých skutečností plynoucích ze žadatelem uvedených údajů a předložených listin či jiných důkazů. V prvé řadě by pozornost věřitele měla směřovat ke zjištění reálných příjmů spotřebitele na jedné straně (např. z výplatních pásek či mzdových listů za delší časový úsek v závislosti na výši úvěru a délce jeho splácení) a současně jeho výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Z předložených dokumentů vyplývá, že poskytovatel úvěru zjistil základní informace od žalované. Soud proto nedospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s  zákona o spotřebitelských úvěrech č. (viz např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance).

15. Dále se soud zabýval tím, zda nebyla smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši úroku. y uvádí výši úroku 22,68 % ročně a 13,27% ročně. Obě tyto hodnota odpovídají úroku ve smyslu ust. , tedy formě úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů a úrok je sjednáván za účelem generování jejího zisku. Ujednání odpovídající uvedené výši úroku jsou dle názoru soudu ujednáními platnými, soud neshledává zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. Soud tedy dospěl k závěru, že na základě platně uzavřených úvěrových smluv čerpala žalovaná revolvingový a spotřebitelský úvěr, který řádně nesplácela, a žalobkyně tak v souladu s ujednanými obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou, aby ke dni 31. 5. 2021 doplatil úvěr ve výši 11 657,55 Kč a 97 687,57 Kč. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se do prodlení s jeho zaplacením. Soud proto uložil žalované povinnost vedle dluhu ve výši 109 345,12 Kč též zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 103 580,16 Kč (nedoplatek na pojistném, poplatek za vymáhání a smluvní pokuta by činily 2612, žalobkyně však žádala nad rámec jistiny jen 2550,29 Kč jako základ pro úroky z prodlení, soud proto vyšel z petitu žaloby a vyhověl v navrhované výši tohoto základu) v souladu s ust. , jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného pak první den prodlení je odvozen od výzvy stanovující lhůtu pro zaplacení do 1. 6. 2021.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 870,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 144 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 345,12 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v  a. t. a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 650 Kč ve výši 3 076,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.