Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5115/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. března 2008, č. j. -82, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. listopadu 2007, č. j. -52, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

V dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu – žalobkyně vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně, resp. neúplně zjištěný skutkový stav věci ústící v závěr, že k uzavření darovací smlouvy nebyla nikým donucována a smlouvu neuzavřela ani v přechodné duševní poruše. Je nadále přesvědčena, že v řízení měl být proveden jí navržený důkaz (konkrétně výslech psycholožky PhDr. B., příp. i znalecký posudek z oboru psychologie) a že bez provedení tohoto důkazu (resp. těchto důkazů) zůstalo dokazování neúplné, což vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci. Těmito výhradami žalobkyně uplatnila dovolací důvod podle , jehož použití

je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno, neboť neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení spočívajícího

v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá

v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svém skutkovém závěru ohledně svobody vůle k uzavření darovací smlouvy, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu závěru, a to, že darovací smlouva je neplatná. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

Protože dovoláním je napadán výslovně i výrok rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, je namístě jeho přípustnost zvažovat z hlediska ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti usnesení. Rozhodnutí o nákladech řízení totiž má, jde-li o jeho formu, vždy povahu usnesení ( ve spojení s ), byť je začleněno do rozsudku a stává se proto formálně jeho součástí. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až 239 Přípustnost dovolání podle nepřichází v úvahu, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanoveními , a není přípustnost dovolání rovněž založena, neboť nákladové výroky rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.

Lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovaným náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 6.500,- Kč (, ve spojení s a , v platném znění), z 2 paušálních částek náhrad hotových výdajů po 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění) a z částky 1.349,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 24. června 2008

JUDr. Ivana   Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu