Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 69/2022-20

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 44 320 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 284,93 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 356,04 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 22 284,93 Kč od datum do datum a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 22 284,93 Kč za období od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 19 920 Kč, 2 115,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 23 332,39 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 543,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19 920 Kč za období od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 2 115,07 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 284,93 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 356,04 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 22 284,93 Kč od [datum] do [datum] a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 22 284,93 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 19 920 Kč, 2 115,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 23 332,39 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 543,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19 920 Kč za období od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 2 115,07 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvou o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 52 týdenních splátek po 960 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze 7 715,07 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Ke dni datum, kdy byla pohledávka poustoupena na žalobkyni na základě smlouvy, činila dlužná jistina částku ve výši 25 363,54 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 16 841,39 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 42 204,93 Kč za období od datum do datum ve výši 48 688,43 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši z částky 42 204,93 Kč od datum do zaplacení. Dne datum dále právní předchůdkyně žalobkyně, i v tomto případě společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvou o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 31 týdenních splátek po 500 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil pouze 13 384,93 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Ke dni datum, kdy byla pohledávka poustoupena na žalobkyni na základě smlouvy, činila dlužná jistina částku ve výši 1 364,56 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 750,51 Kč, tj. celkem 2 115,07 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ve výši 2 115,07 Kč za období od datum do datum ve výši 2 543,62 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši z částky 2 115,07 Kč od datum do zaplacení.

2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. , (dále jen „“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí ( ), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru.

5. Dne datum došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Žalovanému byla předána částka 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dále uhradit navíc poplatek v částce 5 500 Kč. Celková částka splatná žalovaným byla ve výši 15 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku v 31 pravidelných týdenních splátkách ve výši 500 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) v případě 31 týdnů byla stanovena na 365,10%. Článkem 8. je sjednáno, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně souhrnného poplatku (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy).

6. Dne datum došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Žalovanému byla předána částka 30 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dále uhradit navíc souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč. Celková částka splatná žalovaným byla ve výši 49 920 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 960 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) v případě 52 týdnů byla stanovena na 199,4%. Článkem 8. je sjednáno, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy).

7. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly obě výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem ze dne datum a zároveň byl vyzván k úhradě dlužných částek s příslušenstvím (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení, poštovním podacím archem). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných částek (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku).

8. Podle , (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § číslo odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § číslo odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Podle § 517 odst. 1, 2 obč.zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Mezi účastníky byly dne datum a dne datum uzavřené smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy). Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále souhrnný poplatek. Za situace, kdy není ve smlouvě uvedeno, z čeho se souhrnný poplatek skládá, uzavřel soud, že je třeba jej dle jeho povahy hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003 sp. zn. . V případě obou uzavřených smluv se pak soud zabýval tím, zda úrok ve sjednané výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 odst. 1 obč. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2013). Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). V případě smlouvy ze dne datum, kde výše jistiny je 10 000 Kč a výše úroku 5 500 Kč představuje úrok 55% jistiny půjčky. V případě smlouvy ze dne datum, kde výše jistiny je 30 000 Kč a výše úroku 19 920 Kč představuje úrok 66,4 % jistiny půjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v období měsíců září až listopad 2005 okolo 12 až 13 % ročně. Sjednaná výše ročního úroku tedy představuje v případě obou smluv cca pětinásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je proto zcela zřejmé, že takovou výši úroku nelze hodnotit jako přiměřenou, ale naopak jako ve vztahu k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami v daném období naprosto nepoměrnou. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednané kapitalizované úroky, označené smlouvou jako„ souhrnný poplatek“, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 39 odst. 1 obč. zák. Smluvní ujednání, kterým byl tento úrok (poplatek) sjednán, je proto v případě obou předmětných smluv absolutně neplatné. Soud tedy shledal nárok žalobkyně v případě obou smluv oprávněným pouze co do jistiny poskytnuté půjčky, tj. co do částky 10 000 Kč a co do částky 30 000 Kč. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila listinné důkazy, které osvědčují, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému smluvenou půjčku v plné výši, což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a oprávněný. Zároveň je však třeba zohlednit splátky, které žalovaný z titulu jednotlivých smluv o půjčce zaplatil. V případě smlouvy ze dne datum se dle tvrzení žalobkyně jednalo o částku 13 384,93 Kč, což převyšuje výši jistiny. S ohledem na uvedený závěr proto soud v rozsahu plnění požadovaného z titulu této smlouvy, tj. co do částky 2 115,07 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl. V případě smlouvy ze dne datum se dle tvrzení žalobkyně jednalo o částku 7 715,07 Kč. Splatnost dlužné částky přitom dle smlouvy nastala marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře. Soud tedy uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni jen částku 22 284,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky kapitalizovaným za dobu od datum do datum na částku 25 356,04 Kč a dále od datum do zaplacení v zákonné výši. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož rozdíl v úspěchu obou stran byl zcela nepatrný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.