Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3944/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 1. 2007, č.j. -161, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 6. 2006 č.j. -139, ve věci samé [ve výroku jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 413.043,- Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení (jako náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti] není přípustné podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce – vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu – srov. ) dovolací důvod podle ustanovení – zásadní význam ve smyslu ustanovení [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení přihlédnuto].

I když žalobce v dovolání uvedl, že jeho přípustnost proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu dovozuje z ustanovení , neboť napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že právní závěry odvolacího soudu [výklad ustanovení zák. práce ve znění do 31. 12. 2006 (srov. ) o změně poměrů poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody] nezpochybňuje a v dovolání žádnou právní otázku, pro kterou by rozsudek odvolacího soudu měl mít po právní stránce zásadní význam, neoznačuje. Jestliže dovolatel otázku zásadního významu spatřuje v tom, „zda dochází k zániku na náhradu škody v dosavadní výši, když z důvodu onemocnění vznikajícího nebo podstatně se zhoršujícího vlivem pracovního prostředí žalobci byl přiznán PID a došlo k rozvázání pracovního poměru“, potom přehlíží, že odvolací soud (i soud prvního stupně) své právní posouzení věci vybudoval na jiných skutkových závěrech (že „žalobce přestal být způsobilý pro výkon dosavadní práce horníka v rubání nejen pro nemoc z povolání, kterou bezpochyby trpí, nýbrž také pro obecné onemocnění páteře, které by ho (nebýt nemoci z povolání) z výkonu původní práce vyřazovalo“). Podrobuje tedy kritice pouze skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu (a soudu prvního stupně) vychází. Podstatou jeho námitek je nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily jednotlivé důkazy, k jakým skutkovým závěrům z těchto důkazů dospěly. Tím, že dovolatel na vlastních (odlišných) skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující; dovolatel tedy těmito námitkami neuplatňuje dovolací důvod uvedený v ustanovení , ale dovolací důvod podle ustanovení Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska tohoto dovolacího důvodu nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá – jak je výše uvedeno – přípustnost dovolání podle ustanovení

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je – aniž by se mohl věcí nadále zabývat – podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. června 2008

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu