Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 867/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců a) D. Š., a b) M. Š., obou zastoupených Mgr. D. Š., advokátem, proti žalovanému Ing. T. K., jako správci konkursní podstaty úpadce B. d. K. s. Ř., zastoupenému JUDr. M. V., CSc., advokátem, o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2007, č. j. -74, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 21. června 2004, č. j. -37, Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce B. d. K.s. Ř. vyloučení označené bytové jednotky a garáže, se spoluvlastnickými podíly ke společným částem domu a pozemku, ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že bytovou jednotku, garáž a spoluvlastnické podíly ke společným částem domu a k pozemku (specifikované ve výroku), vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud opakoval důkaz smlouvou o převodu vlastnictví jednotky č. 1696/53 uzavřenou dne 11. května 1998 mezi převodcem B. d. K. s. Ř. a žalobci a u - stanoviskem tehdejší správkyně konkursní podstaty úpadce JUDr. A. V. ze dne 2. prosince 1998 adresovaným Katastrálnímu úřadu P., a dovodil, že smlouva o převodu bytu č. 17 i smlouva o převodu jednotky č. 53 - garáže, obě ze dne 11. května 1998, jsou platné, neboť jsou určité, mají náležitosti vyžadované ustanoveními , a , který se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen „ “), a nebyly uzavřeny ani v rozporu s dobrými mravy. Žalobcům ve vztahu k těmto nemovitostem svědčí silnější právo, nežli je právo úpadce, a to právo vlastnické od 9. června 1998. Vklad vlastnického práva žalobců byl proveden správním aktem, jímž byl zákonným způsobem dovršen převod vlastnického práva.

K návrhu na vyloučení nebytové jednotky - garáže a podílu na společných částech domu a na pozemku dále uvedl, že i na tyto nemovitosti se vztahuje režim § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, neboť je nelogické, aby na výstavbu garáže umístěné ve stejné budově, u níž nebyla žalovaným zpochybněna skutečnost, že na její výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová nebo jiná pomoc podle zvláštních předpisů, tato pomoc poskytnuta nebyla. Družstvo úpadce mělo zajišťovat výstavbu obytné budovy a při požadavku běžného standardu na bydlení lze mít za to, že pro zajištění výstavby obytné budovy, použil úpadce poskytnuté úvěrové prostředky i na zajištění výstavby nebytových prostor - garáží.

K žalovaným namítané neúčinnosti smluv o převodu nemovitostí (bytové jednotky i garáže), uzavřel, že nelze žalobcům a úpadci podsouvat úmysl, že v době, kdy byly smlouvy o převodu nemovitostí uzavřeny, měly smluvní strany v úmyslu porušit , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “) a zkrátit tak možné budoucí věřitele, když žalobci v zákonem stanovené lhůtě vyzvali družstvo k uzavření smluv o převodu vlastnictví k bytu a garáži, a to bezplatně, a v době uzavření smluv mohlo stejně tak jako k prohlášení konkursu na majetek převodce dojít i k jinému rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2007, sp. zn. , zdůraznil, že na neplatnost smluv nelze usuzovat ani z toho, že neobsahují ujednání podle a zákona o vlastnictví bytů.

Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále též jen „ “) a co důvodů na ustanovení a odst. 3 , jejichž prostřednictvím namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolání výslovně směřuje proti oběma výrokům rozsudku, přičemž proti prvnímu výroku jen v části týkající se garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly.

Podstatou dovolací argumentace (tak jak je podrobně obsažena i v dovolání žalovaného v typově shodné věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a rozebrána v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. dubna 2008, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) je přesvědčení dovolatele, že nebyly splněny podmínky pro bezúplatný převod garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Dovolatel usuzuje, že v ustanovení § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů jde o „bezplatné převody bytů, garáží a ateliérů, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc“ (a které jsou umístěny v budovách ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstev, v nichž jsou i takové nebytové prostory, na které tato pomoc - jako v tomto případě - poskytnuta nebyla). Kdyby šlo o vlastnost budov, znamenalo by to podle dovolatele bezúplatný převod všech prostor, které se v takové budově nacházejí, například i při pouhém spoluvlastnictví budovy bytovým družstvem.

Žalobci nedoložili, ani nemohli doložit, že na výstavbu garáže byla poskytnuta finanční či úvěrová pomoc podle zvláštních předpisů, z čehož plyne, že pozdější úpadce neměl zákonnou povinnost převést garáž na žalobce bezplatně, že však k takovému bezúplatnému převodu přesto došlo. Dovolatel tudíž namítá neplatnost i neúčinnost smlouvy o převodu vlastnictví jednotky (garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly) ve smyslu .

Dále dovolatel podrobně rozebírá, proč při rozhodování o nákladech řízení mělo být užito ustanovení

Se zřetelem k bodům 2. a 3. článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. dubnem 2005.

Dovolatel výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Tento výrok, ač součástí rozsudku, má povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti němu nezakládá žádné z ustanovení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle ustanovení a bez dalšího odmítl.

Dovolání proti části prvního (měnícího) výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, která se týká garáže s příslušnými spoluvlastnickými podíly, jež je přípustné podle , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že otázky předkládané mu k řešení dovolatelem v mezích obou uplatněných dovolacích důvodů již zodpověděl v typově shodné věci, ve které žalovaný vystupoval též jako dovolatel, ve výše označeném rozsudku sp. zn. .

Tam uzavřel, že podmínka, aby šlo o „byty, garáže a ateliéry v budovách ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytových družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů“ je - ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů - splněna již tehdy, byla-li taková pomoc poskytnuta na „výstavbu budov ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytových družstev“. O takovou pomoc jde i v případě, že se úvěrová pomoc podle zvláštních předpisů v konkrétní úvěrové smlouvě váže jen k bytům (podle počtu bytů, jež mají výstavbou vzniknout) a nikoli - bez dalšího - k bytovým domům, které musejí být vystavěny, aby tyto byty mohly vzniknout, nebo dokonce k nebytovým prostorám v takto vznikajících bytových domech.

Tamtéž Nejvyšší soud dodal, že obstojí-li závěr odvolacího soudu o významu zákona o vlastnictví bytů, pak nemůže obstát ani dovolatelův argument, že jde ve smyslu o převod neúčinný. V takovém případě se totiž prosadí závěr obsažený v nálezu Ústavního soudu ze dne 6. května 2004, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 33, ročníku 2004, části I., pod pořadovým číslem 66, převzatý Nejvyšším soudem např. též v rozsudku ze dne 19. června 2007, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Zabývat se dovoláním v této věci meritorně, pokládá Nejvyšší soud za dané situace za nadbytečné.

Výrok o nákladech řízení je ve smyslu , a odůvodněn tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobcům podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. června 2008

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu