Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 20/2022-29
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 13 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 13 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 000 Kč, která přestavuje neuhrazenou smluvní pokutu za nevrácení technického přijímacího zařízení název anonymizováno sériové číslo anonymizováno a název anonymizováno sériové číslo anonymizováno, a dále přístupových karet číslo číslo které bylo žalovanému pronajato na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne 11. 2. 2019.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, a proto se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala uhrazení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení, jedná se tedy o běžný soukromoprávní vztah. Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu České republiky řešící tzv. kompetenční spory dle zákona č. 131/2002 Sb. opakovaně dovozuje v takových věcech pravomoc obecných soudů. Lze zmínit např. právní větu rozhodnutí číslo jednací ze dne 9. 9. 2008, jehož právní věta zní:„ O smluvní pokutě za porušení či nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem (§ 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích), rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti samotné.“
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust.
§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne 11. 2. 2019 se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací za sjednaných podmínek a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby platit sjednanou cenu. V rámci smlouvy byl žalobkyní a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně zařízení název anonymizováno sériové číslo anonymizováno a název anonymizováno sériové číslo anonymizováno, a dále přístupových karet číslo číslo Smlouva byla ukončena ke dni 31. 1. 2020. Žalovaný byl rovněž opakovaně upozorněn na povinnost vrátit nepoškozené a funkční zařízení. Jelikož žalovaný zařízení v dané lhůtě nevrátil, vznikla mu dle smluvních ujednání povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši celkem 13 000 Kč.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalovaného) tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncové zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků jako nájemní smlouvu dle ust. § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o.z“. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Za shora uvedeného, kdy žalobkyně prokázala všechny tvrzené skutečnosti, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku a žalobě zcela vyhověl. Způsob sjednání smluvní pokuty i její výše neodporovala právním předpisům. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť dle jeho názoru jsou podmínky pro jeho aplikaci v tomto případě naplněny. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 1 000 Kč (zaplacený soudní poplatek), dále 900 Kč za advokátem učiněné tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) dle 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, 300 Kč za tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle
§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a 252 Kč jakožto náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty dle § 137 o.s.ř., neboť advokát žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.