Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 5204/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 28. června 2007, č.j. -193, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2005, č.j. -119, v zamítavém výroku ve věci samé není přípustné podle (dále jen „“) jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím rozsudku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. , věta první, ), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatel v dovolání napadl, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel brojí svými námitkami proti právnímu závěru odvolacího soudu, že mandátní smlouva uzavřená mezi účastníky, o níž žalobce opíral žalobní nárok, je neplatná, když důvod neplatnosti smlouvy spatřuje v neurčitosti čl. I mandátní smlouvy, ve kterém odkazuje na přílohu, kde má být specifikován rozsah činnosti. Dovolatel namítá, že závěr soudu, že uzavřená mandátní smlouva nemá žalobcem tvrzenou přílohu, je nesprávný.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ve spojení s je, že řešená právní otázka má pro rozhodnutí o věci určující význam a zásadní právní význam pak má rozsudek odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), nebo obsahuje-li řešení právní otázky, které je v rozporu s hmotným právem.

Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel napadá závěr odvolacího soudu o neplatnosti mandátní smlouvy ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost předmětu jejich závazků. Vzhledem k tomu, že posouzení této otázky je odvislé od výkladu konkrétních smluvních ujednání, příp. konkrétních projevů vůle účastníků, řešení dovolatelem předestřené otázky nemůže mít judikaturní přesah a tudíž přípustnost podaného dovolání podle založit nemůže.

Pakliže Nejvyšší soud České republiky neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, mohl být zásadní právní význam napadeného rozhodnutí naplněn pouze v případě, že by odvolací soud řešil právní otázku, na jejímž posouzení jeho rozsudek spočívá, v rozporu s hmotným právem. To však Nejvyšší soud České republiky neshledal, jelikož odvolací soud aplikoval na zjištěný skutkový stav správné právní předpisy (§ 37 odst. 1 obč. zák.) a nepochybil při jejich výkladu.

Vytýká-li pak dovolatel odvolacímu soudu, že při posuzování otázky existence (vzniku) mandátní smlouvy mezi účastníky, nevzal v úvahu všechny skutečnosti, které vyplynuly z provedeného dokazování, tj. že dospěl k závěru, že mandátní smlouva nemá přílohu, ve které má být specifikovaný rozsah činností, které měl právní předchůdce žalobce jako mandatář na základě této smlouvy vykonávat, patrně přehlédl, že skutkový základ sporu, z něhož vyšel odvolací soud, se v dovolacím řízení nemůže změnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu, zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodu, uvedených v ustanovení , nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem dle ustanovení (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však není relevantním dovolacím důvodem v případě, že přípustnost dovolání je zvažována podle ustanovení , jak tomu je v předmětné věci.

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soudu České republiky je proto – aniž nařizoval jednání (, věta první, ) – pro nepřípustnost odmítl [, věta první, a 218 písm. c) ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první, a Jelikož žalobce z procesního hlediska zavinil (tím, že podal nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle , , a a , ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, do mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 18. června 2008

JUDr. Kateřiny Hornochová

předsedkyně senátu