Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 476/2021
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Šoljakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 2 556 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 556 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ode dne 10. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 126 Kč, tuto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 556 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ode dne 10. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 126 Kč, tuto k rukám advokáta žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Předmětem řízení zahájeného dne 28. 4. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, později doplněného, učinila žalobkyně zákonný příspěvek celkem 2 256 Kč do garančního fondu anonymizováno za období od 30. 4. 2020 do 16. 6. 2020, tj. 48 dnů po 47 Kč, kdy žalovaná coby provozovatelka osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, rg. zn. anonymizováno číslo, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, neměla sjednáno povinné pojištění odpovědnosti k vozidlu. Dále žalobkyně nárokovala poplatek za mimosoudní uplatnění ve výši dalších 300 Kč za 26. 8. 2020 zaslanou výzvu k úhradě příspěvku, doručenou 31. 8. 2020, kdy jeho splatnost nastala 9. 11. 2020, proto od následujícího dne žalobkyně nárokuje i zákonný úrok z prodlení.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně souhlasila s takovým postupem již v samotné žalobě. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník k této výzvě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Výzvu si na zákonné doručovací adrese nevyzvedla, a nereagovala tak nejen na ni, ale ani k věci samé, v řízení zůstala zcela pasivní.
3. Po skutkové stránce soud zjistil, že v tvrzeném období byla vlastníkem a provozovatelem vozidla rg. zn. anonymizováno číslo žalovaná, a jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru 1 390 cm3. K úhradě dlužného příspěvku byla žalobkyní vyzvána doporučeným dopisem sepsaným dne 26. 8. 2020, kdy tato zásilka byla dle sdělení pošty doručena žalované dne 31. 8. 2020. Ve výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě nejpozději do 60 dnů, kdy jí bylo osvětleno, za co je povinna uhradit příspěvek a jak vznikla jeho výše, rovněž jí byl vyčíslen náklad za uplatnění, a byla poučena o zákonné úpravě, jakož i možnostech doložit, že povinnost k úhradě nemá, a o tom, že v případě nesplnění povinnosti budou nároky vymáhány soudně. Sama žalobkyně poté ještě, a to doporučeně upomínala upomínkou sepsanou dne 13. 1. 2021, kdy tato jí byla po marném uplynutí lhůty vložena 1. 2. 2021 do schránky. Kromě této upomínky II předložila žalobkyně i upomínku I. s datem 2. 12. 2020. Výzvy sepsané žalobkyní byly adresovány na adresu trvalého pobytu žalované. Advokát sepsal dne 24. 2. 2021 předžalobní upomínku také, a jako doklad o jejím odeslání pak předložil soudu podací arch ze dne 26. 2. 2021.
4. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, odst. 1, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, tj. sjednat k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel a po celou dobu, kdy je zapsáno, mít pojištění odpovědnosti jeho provozu.
5. Podle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel je stanovena ustanovením § 2 Vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., dále jen„ vyhláška“. V případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí podle § 2 odst. 1 písm. g) denní výše příspěvku 47 Kč.
6. Podle § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit anonymizováno i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše předmětných nákladů je stanovena dle § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč.
7. Dle § 4 odst. 7 zákona musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu. Podle odst. 6 téhož ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odstavce 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
8. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaná byla ze zákona povinna mít za tvrzené období sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše uvedeného vozidla. Jelikož neprokázala, že ji splnila, byla povinna uhradit žalovaný příspěvek i náklady mimosoudního vymáhání, a to nejpozději 30. 10. 2020, kdy tímto dnem skončila šedesátidenní lhůta.
9. Neuhrazením příspěvku se žalovaná podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, dostala následujícím dnem do prodlení. Soud proto žalobkyni podle § 1970 o. z. přiznal i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje jejich výše, kdy sazba byla nárokována ke dni vzniku prodlení správně, a pokud o časový rozsah, zde bylo nárokováno méně, až od data pozdějšího.
10. Plně úspěšné žalobkyni náleží dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) náhrada nákladů řízení, které jsou konkrétně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 400 Kč (za dva úkony právní služby po 200 Kč; konkrétně převzetí věci a sepis žalobního návrhu, podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o tzv. formulářovou žalobu) a dále dvěma paušálními náhradami po 100 Kč jako náhradami advokátových hotových výdajů, náležejícími k úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Advokát jako plátce DPH má rovněž nárok na náhradu této daně a tedy 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení činí 1 126 Kč. Splatné jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta.
11. Žalobkyně nárokovala náhradu nákladů i za úkon advokáta spočívající v zaslání písemné výzvy před podáním žaloby. Sama žalobkyně však žalovanou k úhradě dlužného poplatku vyzývala, ostatně jí tak ukládá i samotný zákon, a má za to i přiznánu náhradu, kdy byl k dispozici s ohledem na doporučenou zásilku i doklad o odeslání, jak vyžaduje § 142a o.s.ř. jako podmínku pro přiznání náhrady nákladů. Doporučeně pak odeslala i druhou upomínku ze dvou předložených. Nebylo tedy důvodu žalovanou opětovně vyzývat advokátem, když tak už dříve žalobkyně sama několikrát učinila, proto soud náhradu za tento úkon jako neúčelný nepřiznal.
12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.