Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 35/2022-33
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 40.186,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.922 Kč spolu s úrokem z prodlení
8,25 % ročně z této částky od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1.926,50 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci
-) částku 5.045,61 Kč,
-) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 383,26 Kč,
-) kapitalizovaný úrok 29.225,96 Kč,
-) částku 10.218,96 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.922 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1.926,50 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se návrh, aby žalovaný zaplatil žalobci</b> <b>-) částku 5.045,61 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 383,26 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaný úrok 29.225,96 Kč,</b> <b>-) částku 10.218,96 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou podanou soudu dne 26. 11. 2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 40.186,57 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s původním věřitelem, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalobce žalovanému finanční hotovost ve výši 35.000 Kč, převzatou v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s příslušenstvím ve výši 30.072 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladu na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem 65.072 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 4.648 Kč, poslední splátkou splatnou k 4. 7. 2020. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána získáním informací
od žalovaného z vyplněné žádosti o úvěr, kdy tento doložil doklady k doložení bonity žalovaného. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil řádně a včas, uhradil 10.078 Kč, tj. 2 splátky, ocitl se tak v prodlení s úhradou. Úvěr byl zesplatněn k 4. 7. 2020, od 5. 7. 2020 je žalovaný
v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky z datum postoupil věřitel právnická osoba, pohledávku žalobci, o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dne 5. 8. 2021. Celková hodnota činila ke dni postoupení 84.671,47 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 29.967,61 Kč, nesplaceného smluvního úroku 2.459,43 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 14.493,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 2.748,77 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 5.324,30 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1.500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 6.205,59 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 4.471,88 Kč a postoupené smluvní pokuty
17.000 Kč. Žalobce se rozhodl část pohledávky ve prospěch žalované neuplatnit, nadále požaduje nesplacenou jistinu 29.967,61 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 2.459,43 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 14.493,89 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2.748,77 Kč, inkasní poplatek 5.324,30 Kč, smluvní úrok po revizním přepočtu ve výši 4.199,57 Kč, tj. od 5. 7. 2020 do 11. 6. 2021, kdy základem je jistina ve výši 29.967,61 Kč úročená sazbou 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.309,76 Kč, tj. od 5. 7. 2020 do 11. 6. 2021 z jistiny 29.967,61 Kč, smluvní pokuta ve výši 10.218,96 Kč, kdy tuto požaduje žalobce v souladu se smlouvou ve výši 0,1 % denně z částky nesplacené jistiny 29.967,61 Kč od 5. 7. 2020 do 11. 6. 2021. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 29.967,61 Kč od 20. 7. 2021. Předžalobní výzva byla zaslána dne 18. 10. 2021.
2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.
3. Z předložených dokladů žalobce vyplývá, že mezi původním věřitelem právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kdy celková částka byla převzata žalovaným v hotovosti při podpisu smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 35.000 Kč, ten se zavázal jistinu spolu s náklady spotřebitelského úvěru 30.072 Kč, tj. celkovou dlužnou částku 65.072 Kč, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 4.648 Kč od 4. 6. 2019, kdy za poskytnutí úvěru by sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 17.150 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 3.252 Kč, inkasní poplatek 6.300 Kč a úrok v dohodnuté výši 3.370 Kč, RPSN činí 272,44 % Smluvní pokuta v případě prodlení činí 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum mezi věřitelem právnická osoba, a žalobcem má soud za prokázané postoupení na žalobce,
o tomto žalobce žalovaného uvědomil oznámením z 5. 8. 2021 i předžalobní výzvou z 18. 10. 2021.
4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrně řádné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, žalobce nedoložil ani zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v registrech, v kartě žádosti o úvěr je uveden příjem žalovaného ve výši 12.445 Kč měsíčně, tj. na hranici minimální mzdy, je uvedeno doložení pracovní smlouvy výplatnic, ty však nejsou doloženy. Životní náklady jsou tvrzeny ve výši 8.350 Kč, kdy bydlí v u rodičů, jejich příjmy však nejsou uvedeny v příjmech domácnosti, tvrzený použitelný měsíční příjem však činí pouze 4.095 Kč. Současně však uvádí, že splácí exekuce, kdy dluh exekučně vymáhaný či žalovaný činí 40.000 Kč, tedy částku přesahující 10x použitelné měsíční volné zdroje, jedná se o předchozí půjčky téhož věřitele. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena
či doložena lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS, vzhledem k již v kartě žádosti o úvěr uvedených předchozích dluzích bylo nezbytné, aby věřitel podrobně zkoumal jeho příjmovou a výdajovou situaci, což neučinil.
5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
8. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný spotřebitelský úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.
12. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet předmětný úvěr. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti doložil pouze kartu žádosti o úvěr s informacemi získanými od žalovaného ohledně jeho příjmu, pracovní smlouvy a výplatnic, tyto však nebyly přiloženy, nebyly řádně hodnoceny výdaje žalovaného a předchozí dluhy, soudu také nebylo doloženo vyhledání žalovaného v centrální evidenci exekucí, ověření v registrech BRKI, NRKI, SOLUS či insolvenčního rejstříku, při výši předchozích dluhů a příjmech žalovaného bylo nezbytné učinit řádné zhodnocení jeho příjmů a výdajů a objektivní možnosti splácet. Soud má proto za to, že v daném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Z obsahu listin však vyplývá, že žalovaný finanční částku ve výši 35.000 Kč skutečně obdržel, uhradil částku ve výši 10.078 Kč na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení z neplatně uzavřené smlouvy, proto je žalovaný povinen uhradit dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dlužnou nesplacenou jistinu ve výši 24.922 Kč. Proto soud vyhověl v rozsahu této částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvy o postoupení pohledávek. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěru schopnost žalovaného tak, jak to ukládá směrnice 2008/48/ES.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř., podle výsledku řízení byl ve věci úspěšnější žalovaný, kterému v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalobci byla přiznána jistina 24.922 Kč, úrok z prodlení za období od 20. 7. 2021 do vyhlášení rozsudku
13. 4. 2022 činí 1.509,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 5. 7. 2020 do 11. 6. 2021 činí 1.926,50 Kč (žalobce požadoval 2.309,76 Kč, v částce 386,26 Kč byl zamítnut), celkem měl žalobce úspěch v částce 28. 358,15 Kč, žalovaný v částce 44.873,79 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.