Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 2/2022-25
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 89 405,40 od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 89 405,40 od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, úrokem 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru číslo dne datum, jejíž součástí jsou anonymizována tři slova právnická osoba Na základě této Smlouvy poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši částka. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 9,40 % p.a, a dále poplatky. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalované ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalované prostřednictvím anonymizována dvě slova na smluvené telefonní číslo. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši částka, vždy nejpozději do 17. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně. Využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne datum celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. Dlužná částka je pak nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná proto dluží žalobkyni částku částka na jistině dluhu, poplatky v celkové výši částka, částku částka na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od datum do datum, částku ve výši částka na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení, do datum a dále smluvní úrok 8,25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovanou k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaná nereagovala ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu.
2. Podáním ze dne datum žalobkyně k výzvě soudu doplnila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, když uvedla, že žalovaná v žádosti o úvěr sdělila příjem ve výši částka. příjmení ověřila tuto skutečnost z dodaného výpisu z účtu klientky na základě mzdové transakce, a ačkoliv byla zjištěna vyšší transakce, pro hodnocení byl použit nižší z příjmů. Žalovaná v žádosti uvedla životní výdaje ve výši částka a žalobkyně ověřila výdaje klientky dle svého interního modelu, kde po zohlednění klientčiny situace stanovila její výdaje na částka. Pro výpočet banka použila vyšší z hodnot. Žalovaná dále v žádosti uvedla splátky ve výši1 částka a žalobkyně ověřila tuto skutečnost dotazem do CCB a zjistila, že klientka měla v době úvěrové žádosti aktivní smlouvy s celkovými měsíčními splátkami částka. Pro výpočet banka použila vyšší z hodnot. Splátka nového úvěru pak činila částka.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se žalobkyně (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalované (úvěrované) částku částka a žalovaná se zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši částka. Účastníci si dohodli úvěrovou sazbu ve výši 9,40% ročně. (ze smlouvy číslo). Dopisem ze dne datum sdělila žalobkyně žalované, že rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu, protože nebyla ve stanoveném termínu uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu žalované, s tím, že od datum je zbývající částka splatná. Dopis byl žalované odeslán dne datum (Z rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu, z poštovního podacího archu). Ke dni datum žalobkyně evidovala dluh žalované ve výši částka na jistině; žalovaná přitom žalobkyni zaplatila 12 splátek po částka, celkem tedy částka (Z výpisů z úvěrového účtu, z výpisu z úvěru – podklady pre súdne konanie). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána písemnou předžalobní výzvou ze dne datum (z předžalobní výzvy, z poštovního podacího archu).
5. Podle tisku obrazovky interního software žalobkyně sdělila žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni, že její příjem činí částka a její výdaje činí částka. Z výpisu z účtu žalované ze dne datum pak vyplývá, že žalovaná obdržela dne datum částku částka od anonymizováno obec a dne datum výplatu mzdy ve výši částka, dne datum platila nájem ve výši částka, dne datum splátku ve výši částka, dne datum splátku ve výši částka, a dne datum platila společnosti právnická osoba částku částka; za období od číslo datum byl konečný zůstatek na účtu žalované částka. Z výpisu z databáze žalobkyně vyplývá, že žalovaná v době sjednání úvěru splácela již částku částka.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak žalobkyni ukládalo cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě listin od žalované (výpis z účtu) a nahlédnutím do veřejných rejstříků (CCB). K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila tisk obrazovky svého interního software, z něhož vyplývá, že příjem žalované ze zaměstnání byl ve výši částka a výdaje částka. Příjem (mzda) žalované pak byla doložena výpisem z účtu ve výši částka, nicméně zároveň z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaná hradila jen nájem ve výši částka, tedy ze žalovanou doložené listiny zjevně vyplývalo, že její výdaje musí být vyšší. Nad to bylo z předloženého výpisu z účtu zřejmé, že žalovaná platila další úvěry (půjčky) nejméně v celkové výši částka (530 + 1 828 + 2 845); z předložených listin přitom není zřejmé, zda se jedná o totožné úvěry, jako je zjistila žalobkyně, ale vzhledem k tomu, že částky splátek úvěrů (půjček) vyplývající z výpisu z účtu žalované, jsou odlišné od těch, které zjistila žalobkyně (z jejího výpisu se podává, že jde o jedinou splátku), má soud za to, že nikoliv. Nelze pominout ani tu skutečnost, že pokud by na účet žalované nebyla připsána (blíže neidentifikovaná) platba ve výši částka (zjevně se nejedná o mzdu), byl by zůstatek na účtu žalované záporný. Zároveň je již jen z vyjádření žalobkyně zřejmé, že úvěrující společnost se nijak nezabývala doložením výdajů žalované (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO apod.), a nezabývala se ani např. tím, zda žalovaná má nějakou vyživovací povinnost. Pokud se tedy úvěrující společnost spokojila pouze s prohlášeními žalované o jejích výdajích, ačkoliv bylo zřejmé, že tyto nemohou odpovídat skutečnosti, a (lehkomyslně) přehlédla další skutečnosti vyplývající z výpisu z účtu žalované (další úvěry/půjčky, de facto záporný zůstatek na účtu, konkrétní výši nájmu) má soud za to, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ.
16. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. V daném případě žalovaná z poskytnuté částky částka uhradila částku částka a bezdůvodným obohacením na straně žalované je tedy částka ve výši částka (90 000 – 16 128 = částka), kterou soud uložil žalované k zaplacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum (žalobkyně prokázala odeslání výzvy dne datum, přičemž podle fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalované doručena dne datum, a v tento den mohla a měla žalovaná plnit na svůj dluh; ode dne následujícího již byla v prodlení). Úrok z prodlení byl přitom kapitalizován ke dni datum, a to na částku částka (tj. 8,25% ročně z částky částka od datum do datum) a dále od datum byl žalobkyni přiznán z dlužné částky částka až do zaplacení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 81 % a úspěchu žalované v rozsahu 19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a režijní paušál za podání ze dne datum, když výzva soudu předcházející tomuto podání směřovala především k doplnění důkazů (nikoliv tvrzení), a i kdyby směřovala k doplnění tvrzení o úvěruschopnosti žalované, má soud za to, že lze po žalobkyni, která je zastoupena advokátem, oprávněně požadovat, aby již samotný návrh na zahájení řízení dostatečně určitá tvrzení v uvedeném směru obsahoval a nebyl doplňován až na výzvu soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách lze rozhodnutí vykonat.