Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 51/2022
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 417,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do zaplacení částky 220,76 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku ve výši
6 904,32 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 970,96 Kč a nadále běžícím ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč
od 17. 7. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 263,03 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do zaplacení částky 220,76 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 6 904,32 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 970,96 Kč a nadále běžícím ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 7. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 263,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 417,76 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I, a II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, právnická osoba credit s.r.o., IČO,
se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 12. 3. 2020 Smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru,
na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 8 000 Kč s tím, že se ho zavázal vrátit společně s příslušenstvím do 11. 4. 2020 Smlouvu žalovaný uzavřel v elektronické podobě. Poskytnutou částku žalovaný žalobkyni nevrátil, a žalobkyně tak vedle částky úvěru 8 000 Kč požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši 220,76 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 970,96 Kč, za období od 12. 4. 2020
do 29. 6. 2021, smluvní úrok ve výši 6 904,32 Kč a nadále běžící ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně pohledávku za žalovaným z nesplaceného úvěru nabyla na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, kdy na základě této smlouvy došlo k uzavírání dalších jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 7. 2021 s účinností ke dni 16. 7. 2021. Žalovaný neuhradil ani přes výzvy žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním došlým soudu dne 24. 3. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu v části, ve které
se domáhala po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 6 904,32 Kč a smluvní pokuty
ve výši 220,76 Kč zpět, neboť nedisponuje důkazy k prokázání skutečnosti, že smlouva o úvěru byla žalovanému poskytnuta i písemně či na trvalém nosiči dat, a rovněž žalobkyně nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Jelikož došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání (tj. jednání ve věci samé, které se zahajuje přednesem žaloby) a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaný se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o.s.ř. a řízení v této části zastavil (výrok
pod bodem I. tohoto rozsudku).
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a soud tak má za to, že s rozhodnutím bez jednání souhlasil. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné
pro posouzení věci:
6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 8 000 Kč
za podmínek ve smlouvě uvedených, a to odesláním na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím splatit do 11. 4. 2020 (viz Smlouva
o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 12. 3. 2020 a Potvrzení o provedené platbě
ze dne 12. 3. 2020).
7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 7. 2021 právnická osoba credit s.r.o., IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, spolu s přílohou – seznam pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku
za žalovaným, a to s účinností ke dni 16. 7. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 30. 7. 2021 (viz Oznámení
o postoupení pohledávky ze dne 30. 7. 2021).
8. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti upomínkou ze dne 21. 4. 2020
(viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 21. 4. 2020), výzvou k úhradě ze dne 16. 8. 2021
(viz Výzva k úhradě ze dne 16. 8. 2021) a výzvou před podáním žaloby ze dne 18. 10. 2021
(viz Výzva před podáním žaloby ze dne 18. 10. 2021).
9. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku
ve výši 8 000 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho.
10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci podstatné.
11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne
na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající
ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost
s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností
a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
20. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení
se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
22. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní,
je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku
z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se
za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády
č. 351/2013 Sb., v platném znění.
23. Soud vyzval žalobkyni usnesením č. j. 9 C 51/2022 - 13 ze dne 10. 3. 2022, aby mimo jiné dotvrdila, jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že není schopna prokázat, v jakém rozsahu byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, a proto vzala žalobu v rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 6 904,32 Kč a smluvní pokuty ve výši 220,76 Kč zpět. Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 8 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného, když sama žalobkyně uváděla, že důkazy o posuzovaní schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje, tedy nebyla splněna zákonná povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalovaného, tak aby právní předchůdkyně žalobkyně měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit. V důsledku porušení donucující ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná.
25. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalovaný obdržel částku ve výši 8 000 Kč, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho, tedy na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 8 000 Kč, které je povinen žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni dosud nic nezaplatil, je povinen žalobkyni kromě poskytnuté jistiny uhradit i zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, za dobu ode dne prodlení žalovaného s úhradou pohledávky, kapitalizovaný ve výši 970,96 Kč a nadále běžící ode dne 17. 7. 2021 v zákonné výši a rovněž náklady s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovení § 1879 o. z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2021 podle § 1882 odst. 1 o. z. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a její nárok je tak důvodný. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 263,03 Kč Náklady žalobkyně v plné výši se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku
800 Kč a dále z odměny advokáta dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 135,04 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla částka 16 135,04 Kč a soud vyhověl žalobě co do částky 9 009,96 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu řízení zastavil, když žalobkyně toto zastavení zavinila zpětvzetím. Žalovaný, který ve sporu převážně neuspěl, je tak povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně ve výši 11,68 % celkových nákladů řízení, tj. z částky 2 252 Kč, tedy částku 263,03 Kč, přičemž její zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).