Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 21/2022-32
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 10 477,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 455 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 455 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 022,37 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 571,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 743,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 10 477,37 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 477,37 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 522,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 455 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 455 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4 022,37 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 571,61 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 743,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 10 477,37 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 477,37 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 522,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 477,37 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným následující smlouvu.
2. Dne datum byla uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 283 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 2 504 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky celkem částku 7 545 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 10 477,37 Kč a na dlužném poplatku 8 260,63 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny ve výši 10 477,37 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 743,55 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 571,61 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 743,55 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 477,37 Kč od datum do datum a z kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny od datum do datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1 571,61 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 477,37 Kč od datum do datum a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny od datum do datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byla zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.
5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce, a to dne datum. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. Celá pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, dle podacího lístku byl dopis reálně odeslán dne datum.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.
8. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako„ poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 75,4 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu absolutně neplatná.
9. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný dosud žalobkyni, resp. právnímu předchůdci žalobkyně uhradil toliko částku 7 545 Kč. Bezdůvodné obohacení činí tedy 6 455 Kč (14 000 Kč – 7 545 Kč). Soud tak žalobě vyhověl co do této částky, byť z jiného právního titulu než se domáhá žalobkyně. Vzhledem k výše uvedenému musel zamítavě rozhodnout o zbytku požadované jistiny ve výši 4 022,37 Kč i o požadovaných úrocích a úrocích z prodlení. Soud má za to, že žalobkyni náleží pouze úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení, když jeho běh váže na prokazatelnou výzvu k plnění zaslanou žalovanému. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce vyzvali žalovaného dopisem ze dne datum k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní. Dopis byl dle podacího lístku reálně odeslán dne datum. Podle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání a žalovanému byla k úhradě poskytnuta 10 denní lhůta od doručení dopisu. Žalovaný se tak dostal do prodlení k datum.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 522,91 Kč, přičemž tato částka představuje 23,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,61 %, tj. v částce 6 455 Kč a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,39 %, tj. v částce 4 022,37 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 10 477,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.