Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1732/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 8. 2000, č. j. -15 , ve znění opravného usnesení ze dne 14. 12. 2007, č.j. -59, ustanovil žalovanému opatrovníkem pro řízení městskou část P.

K odvolání ustanoveného opatrovníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 3. 2001, č. j. -24, citované usnesení městského soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal opatrovník dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , , má za to, že napadené rozhodnutí má zásadní právní význam, a odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s jeho argumentací odůvodňující názor, že městská část není právnickou osobou a nemůže vykonávat funkci opatrovníka.

Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen „ “).

Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 se odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

V posuzované věci bylo usnesení soudu prvního stupně vydáno dne 1. 8. 2000, odvolací soud tedy odvolání proti němu správně projednal – jak výslovně v odůvodnění usnesení uvedl – dle ve znění účinném do 31. 12. 2000 a podle téhož znění je tedy třeba postupovat i v dovolacím řízení. Odkaz dovolatele na ustanovení v souvislosti s úvahou o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí je tedy zjevně nepřípadný, neboť vychází ze znění účinného od 1. 1. 2001.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v až 239

Přípustnost dovolání v dané věci není založena podle , neboť dovolatel netvrdí a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by usnesení odvolacího soudu trpělo některou z vad uvedených v tomto ustanovení.

Ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, nelze z něj tedy dovozovat přípustnost dovolání proti usnesení.

V jsou taxativně vyjmenována usnesení odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o ustanovení opatrovníka, zde však stanovena není.

Podle může odvolací soud svým výrokem vyslovit přípustnost dovolání proti svému potvrzujícímu usnesení, pokud se jedná o usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Podle je dovolání přípustné také tehdy, učinil-li účastník řízení návrh na vyslovení přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu usnesení ve věci samé, soud však tomuto návrhu nevyhověl a dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Proti ostatním potvrzujícím usnesením odvolacího soudu (usnesením, v nichž předmětem rozhodování nebyla věc sama) a proti tzv. vedlejším výrokům obsaženým v potvrzujícím rozhodnutí zákon vyslovení přípustnosti rozhodnutím soudu nebo na základě včasného návrhu účastníka řízení neumožňuje. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaného, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě. V posuzovaném případě by rozhodnutím ve věci samé bylo rozhodnutí o žalobkyní uplatněném nároku na zaplacení částky 7.125 Kč s příslušenstvím. Jelikož odvolací soud svým usnesením nerozhodoval o žalobkyní uplatněném nároku, nýbrž potvrzoval usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o ustanovení opatrovníka, není jeho usnesení rozhodnutím ve věci samé a přípustnost dovolání nelze v dané věci dovodit ani z ustanovení

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první a odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť o nich bude rozhodnuto souhrnně teprve v rozhodnutí, jímž se řízení končí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. června 2008

JUDr. Robert Waltr, v. r. předseda senátu