Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 42/2022-19
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši číslo ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácen částečně soudní poplatek ve výši částka prostřednictvím účtu Okresního soudu v Klatovech.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žalobní návrh co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácen částečně soudní poplatek ve výši [částka] prostřednictvím účtu Okresního soudu v Klatovech.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o úvěru číslo dne datum. Dle této smlouvy byla žalované dne datum vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka, po odečtení admin. poplatku ve výši částka, v číslo měsíčních splátkách po částka, splatných k číslo dni, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena, do zaplacení. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení se čtvrtou splátkou, která byla splatná dne datum. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dne datum nastala splatnost celého dluhu najednou. Před podáním žaloby bylo žalovanou uhrazeno částka a dále částka celkem částka. Výše pohledávky za žalovanou byla propočtena na částku částka. Dále žalobce požadoval úhradu smluvní pokuty, kterou vyčíslil na částku částka a odůvodnil svůj požadavek poukazem na čl. IV. odst. 2 Smlouvy, že v případě prodlení dlužníka je povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši číslo denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Zákonný úrok z prodlení je požadován z částky částka ve výši číslo ročně od datum do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.
2. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky) vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1 ) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres okres. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle čl. 21 Smluvních podmínek právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb. , tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.
3. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno dnem datum.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo která byla uzavřena dne datum. Dle této smlouvy byla žalované dne datum vyplacena částka ve výši částka. Dále byl předložen předpis splátek ke Smlouvě o úvěru, předžalobní upomínka ze dne datum s kopií listu z podací knihy. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že na základě shora uvedené smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, celkem tedy částka. Podle § 580 odst. 1o. z., platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Nicméně je z obsahu tohoto jednání zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Jestli si věřitel zjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, což se týká u půjčky na částka částky částka, což je o číslo navíc z částky, než která byla žalované půjčena. Výši„ celkových nákladů spotřebitelského úvěru“, vztažmo k půjčené částce, soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl název soudu ve svém rozhodnutí j. č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.
5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako z bezdůvodného obohacení. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobce uhradila žalobci celkem částku částka a částka, tj. částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka - částka číslo = částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po doručení předžalobní výzvy žalované, tj. od datum do zaplacení. Žalovaná soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že by dluh rozporovala či uhradila. Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla proto žaloba zamítnuta (částka částka – částka částka = částka), tj. ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka. Z neplatné smlouvy se nemůže žalobce domáhat jiného plnění než bezdůvodného obohacení, ani plnění týkající se smluvní pokuty.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měla ve věci v převážné míře úspěch žalovaná, a protože žádné náklady na její straně nevznikly, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
7. Žalobci bude po právní moci tohoto rozhodnutí vrácen částečně soudní poplatek, který ze žalované částky činí částka, ale protože bylo uhrazeno částka, vrací se přeplatek ve výši částka dle § 10 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.