Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 250/2021-22

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

toho času stát. instituce

o zaplacení částky 10 562,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 233,97 Kč,

se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši

8,5 % ročně z této částky od 26. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 4. 2018 do 25. 5. 2020 včetně, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 569 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 233,97 Kč, se řízení zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 26. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. III. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 4. 2018 do 25. 5. 2020 včetně, se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 569 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 10 562,50 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem za dobu od 30. 1. 2018 do 31. 3. 2018 ve výši 1 671,47 Kč a zákonným úrokem z prodlení od 1. 4. 2018 do zaplacení. Uvedla, že žalovaný uzavřel datum s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba prostřednictvím internetových stránek smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které se banka zavázala poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše limitu 35 000 Kč. Žalovaný takto vyčerpal celkem 10 000 Kč, konkrétně datum částku 2 500 Kč, datum částku 7 000 Kč a datum částku 500 Kč; uvedené částky mu byly odeslány na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. bankovní účet. Zavázal se úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, a to v minimální výši splátky odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Každá splátka úvěru byla splatná vždy 30. dne kalendářního měsíce, počínaje dnem uzavření smlouvy. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru 10 000 Kč a náklady vymáhání 562,50 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena nejprve na společnost právnická osoba, smlouvou z datum a následně na žalobkyni smlouvou z téhož dne.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 2 233,97 Kč, představující kapitalizované úroky 1 671,47 Kč a náklady vymáhání 562,50 Kč. Proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle .

4. Soud provedl důkaz u označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru z datum, třemi internetovými formuláři, třemi částečnými výpisy z účtu, oznámením o postoupení pohledávky z datum včetně poštovního podacího lístku, dvěma smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh, kopií občanského průkazu žalovaného a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: právnická osoba, se prostřednictvím internetu zavázala na dobu neurčitou poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 35 000 Kč s tím, že každé čerpání bude zpoplatněno poplatkem 12,5 % a úrokem 8,5 % měsíčně. Žalovaný byl povinen hradit každý měsíc splátky do 30. dne měsíce, přičemž výše měsíční splátky byla sjednána buď minimálně 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem, anebo 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší. Žalovaný vždy v souvislosti s jednotlivými žádostmi o čerpání úvěru číslo sdělil bance své rodné číslo a číslo účtu bankovní účet, přičemž takto požádal

-) datum v anonymizováno o úvěr 2 500 Kč, který mu byl datum na uvedený účet vyplacen,

-) datum v anonymizováno o úvěr 7 000 Kč, který mu byl datum na uvedený účet vyplacen,

-) datum o úvěr 500 Kč, který mu byl téhož dne na uvedený účet vyplacen.

Původní věřitelka postoupila žalovanou pohledávku na společnost právnická osoba, a ta ještě téhož dne na žalobkyni.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli ( ). Poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem ( ). Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel

i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

6. Žaloba je ve zbývající části důvodná pouze částečně.

7. Smlouvami o postoupení pohledávek a jejich přílohami žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky právnická osoba Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení ve spojení s  o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení , které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.

8. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval,

že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění nového zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z 23. 4. 2008. Článek

8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. , a z rozsudku Nejvyššího soudu z

25. 7. 2018, sp. zn. . Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j.

-39, v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může ulice obchodní inspekce uložit pokutu.

9. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Proto je na něm, aby tvrdil rozhodující skutečnosti a navrhl důkazy ohledně splnění své povinnosti. K výzvě soudu v tomto ohledu žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje, a vzala žalobu částečně zpět. K jednání se následně nedostavila, čímž se zbavila práva být soudem poučena podle o nutnosti doplnění tvrzení a navržení důkazů v tomto směru. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto soud považuje z tohoto důvodu smlouvu za absolutně neplatnou.

10. Protože je smlouva od počátku neplatná, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě částky 10 000 Kč bez právního důvodu a je povinen jej vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, přitom je na něm, aby byl v tomto směru v řízení aktivní. Proto soud žalobě co do požadavku na zaplacení uvedené částky vyhověl. Současně vznikla žalovanému nevrácením částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu v návaznosti na výzvu k zaplacení do sedmi dnů obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky z datum. To bylo podáno na poště datum, podle obvyklého doručování tak bylo nejpozději třetím dnem žalovanému doručeno, lhůta k plnění tedy uplynula datum. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. Ohledně zbytku požadovaného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  . Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 10 000 Kč s příslušenstvím a neúspěšná ohledně částky 2 233,97 Kč (ohledně které bylo řízení zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby, tedy pro zaviněné chování žalobkyně). Žalobkyně tedy měla úspěch co do 82 % uplatněného nároku a neúspěch co do 18 % uplatněného nároku; její celkový úspěch ve věci tak představuje 64 %. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 2 452 Kč a skládá se ze soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 300 Kč podle bodu 2 , náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 252 Kč podle 64 % z částky 2 452 Kč činí 1 569 Kč. V souladu

s  zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen

v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, výši úvěru, úroku a poplatku a výši žalované částky. Žalobkyni nebyla přiznána odměna a související náhrady za doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, protože ta měla být součástí samotné žaloby.

12. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena a) sazebníku 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.