Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Odo 1607/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 17. 2. 2006, č.j.

-164, zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.zn. ; současně rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 13. 6. 2006, č. j. -182, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že v dané věci nejsou splněny zákonné důvody pro povolení obnovy řízení ve smyslu ustanovení Konstatoval, že podle uvedeného ustanovení je podmínkou obnovy řízení situace, kdy účastník řízení domáhající se obnovy řízení sice splnil svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní, ale pro překážku stojící mimo jeho osobu, nemohl být navržený důkaz proveden

a lze jej provést za současného splnění druhé podmínky, a to že takový postup může pro tohoto účastníka přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. O takovýto případ se však v souzené věci nejedná, neboť žalovaným navrhovaný důkaz (zpráva Katastrálního úřadu pro hl. m. P. o průběhu vlastnických změn) není důkazem, který by z důvodu objektivní nemožnosti nemohl být proveden již v původním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. . Navrhovaný důkaz by rovněž nemohl přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci, když v řízení, jehož obnovy se domáhá, byl uznán povinným zaplatit část úroků z prodlení a je nerozhodné, z jakého důvodu se ocitl v prodlení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že řeší otázku „zavinění prodlení věřitele z důvodu jím způsobeného nesprávného zápisu v katastru nemovitostí“, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a dovolací soud ji vyřešil v rozporu s hmotným právem, když „nezhodnotil skutečnost, že žalobkyně svým působením dosáhla provedení změny zápisu v katastru nemovitostí“, aniž by o tom dovolatel věděl; tím mu zabránila použít jediný možný prostředek k získání hotovosti, totiž zástavu nemovitosti“. Odvolací soud tento postup žalobkyně, který je v rozporu s dobrými mravy ( obč.zák.), nezhodnotil. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně učinil návrh na odklad vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se zabýval otázkou jeho přípustnosti.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až

Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání proti napadenému usnesení proto, že toto rozhodnutí nelze podřadit žádnému

z tam vyjmenovaných případů.

Podle je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení platí obdobně ( ).

Ustanovení tak vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za podmínek, jež jsou uvedeny v (včetně omezení, jež plynou z ustanovení ).

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z ustanovení ve spojení s dikcí pak plyne, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 172 v časopise Soudní judikatura 10/2003).

Dovolání není přípustné ani podle ve spojení

s ustanovením a b) , neboť napadené usnesení není usnesením měnícím a usnesení soudu prvního stupně potvrzené napadeným usnesením bylo prvním rozhodnutím o žalobě na obnovu řízení.

Konečně není splněna ani podmínka přípustnosti uvedená v ustanovení (ve spojení s ustanovením ), jelikož napadené rozhodnutí není rozhodnutím po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení platí, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolatelem označená právní otázka nemůže založit přípustnost dovolání již z toho důvodu, že na jejím řešení napadené rozhodnutí nespočívá. Potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu je totiž založeno na závěru, že v konkrétním případě není nabízený důkaz – v intencích – tím, jenž bez své viny nemohl žalovaný použít v původním řízení, a jenž by přivodil pro něho příznivější rozhodnutí ve věci, nikoliv na posouzení otázky zavinění věřitele na prodlení dlužníka, tím méně na posouzení nároku na úroky z prodlení z hlediska obč.zák.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ze žádného v úvahu přicházejícího ustanovení , a proto dovolání, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), podle ustanovení věty první a odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti ( ) napadeného rozhodnutí dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , , a o skutečnost, že žalobkyni v této fázi řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. května 2008

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu