Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 37/2022-32
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, obec,
zastoupená Mgr. příjmení jméno,
advokátem se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované,
o zaplacení 6 400 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 400 Kč za dobu od 15. 2. 2016 do 16. 4. 2021 a z částky 1 400 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 685 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 400 Kč za dobu od 15. 2. 2016 do 16. 4. 2021 a z částky 1 400 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení v částce 685 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení 6 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % z částky 6 400 Kč od 15. 2. 2016 do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 se společností právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec, IČO jako původním věřitelem (dále jen právní předchůdce). Právní předchůdce uzavřel s žalovanou dne 15. 1. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 14. 2. 2016 včetně poplatku za jeho poskytnutí v částce 1 400 Kč. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaná byla upomínána o zaplacení.
2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Původní věřitel, tj.právní předchůdce žalobkyně shora označený zaslal a žalovaná na svůj účet obdržela na základě smlouvy uzavřené dne 15. 1. 2016 úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná dle smlouvy měla uhradit poplatek za poskytnutí úvěru v částce 1 400 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel smluvně dne 3. 3. 2021 žalobkyni.
4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
6. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně (co se týče závazku za žalovaným), převedl na účet žalované 5 000 Kč, aniž by prokázal svá tvrzení o zkoumání úvěryschopnosti žalované před poskytnutím finanční částky. Podle žalobkyně tato zkoumala úvěryschopnost tak, že„ žalovaná byla lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopností a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných důkazů.“ Svou neúčastí při jednání soudu se žalobkyně vzdala možnosti být vyzvána k případnému dotvrzení a doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobkyně uhradil žalované 5 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), přičemž nebylo ze strany žalované nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jeho právnímu předchůdci. Jelikož tedy absentuje právní titul mezi žalovanou a žalobkyní, resp. jejím právním předchůdcem, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaná byla povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinila, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, za takovou výzvu soud považuje výzvu žalobkyně k plnění, když dle důkazu žalobkyně - podacího lístku z 13. 4. 2021 byla tato výzva odeslána prostřednictvím pošty doporučeně, přičemž ve smyslu § 573 občanského zákoníku, tato výzva došla 3. pracovního dne 16. 4. 2021, takže v prodlení je žalovaná od 17. 4. 2021, kdy neplnila bez zbytečného odkladu. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou s odkazem na výše uvedené zamítl.
10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, když žalobkyně zároveň doložila splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná co do 5 439, 62 Kč (přiznaná jistina s úroky dle výroku I. do dne vyhlášení rozsudku), když do dne vyhlášení rozsudku činila jí požadovaná celková částka i s příslušenstvím sumu 9 609,94 Kč, její úspěch tak představuje 73 %, neúspěch 27 %, rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 46 % a uvedených 46 % ze vzniklých nákladů řízení 1 489 Kč přestavuje částku 685 Kč a tuto částku soud podle výsledku řízení žalobkyni přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.