Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
12 C 3/2022-19
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v celé zbývající části zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta: anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v celé zbývající části zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa].</b>
1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky částka představující nesplacenou část spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako klientem) dne datum. Na základě uzavřené smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit žalobci tuto částku navýšenou o sjednaný úrok a poplatky. Žalovaný však úvěrové splátky nehradil řádně a včas a žalobci vznikl nárok na úhradu jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatků za bezpečnou splátku ve výši částka, poplatků z prodloužení splatnosti ve výši částka, smluvních pokut za prodlení žalovaného ve výši částka, účelně vynaložených nákladů ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení, které žalovaný také neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z úvěrové smlouvy ID žádosti číslo ze dne datum a výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaná pohledávka vznikla z úvěrové smlouvy, na jejímž základě žalobce poskytl dne datum žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutou RPSN ve výši anonymizováno do datum dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobce vyzývá žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka.
4. Soud má tedy za prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Načerpaný úvěr se žalovaný zavázal splatit do datum RPSN byla sjednána ve výši 48,3 %. Žalovaný dluh nesplatil a žalobce uplatnil za žalovaným jistinu ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatky za bezpečnou splátku ve výši částka, poplatky z prodloužení splatnosti ve výši částka, smluvní pokuty za prodlení žalovaného ve výši částka, účelně vynaložené náklady ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení.
5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle § 2395 NOZ se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
11. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 145/2010 Sb.), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému ASPI), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. V neposlední řadě také rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C číslo), jakož i odvolacího soudu (např. č. j. 8 Co 114/20119-39) směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).
12. Žalobce dle soudu neprokázal splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovaný úvěr ve výši částka s RPSN ve výši anonymizováno ročně. Žalobce sice v žalobě uvedl, že zkoumal, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry, a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce uvedl, že taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Žalobce však tato svá tvrzení nedoložil důkazy. Navíc prohlášení klienta o příjmech a výdajích přitom musí žalobce prověřovat, nestačí se na něj spolehnout, jak plyne z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018. V řízení nebylo žalobcem prokázáno, že by žalovaný žalobci doložil výši svých příjmů či výdajů. Soud proto z uvedených důvodů neshledal postup žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako dostačující.
13. Žalobcem předložený výpis z účtu žalovaného se týká pouze 2 dnů a celkově 6 obratů, z nichž žádné dostatečně vypovídající údaje o příjmech a výdajích žalovaného nelze zjistit.
14. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 NOZ pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedeného důvodu soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobce včetně smluvních pokut i úroků zamítl.
15. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku částka, soudu nezbývá než konstatovat, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ má soud za to, že plnění žalobce z neplatné smlouvy o úvěru bezdůvodně obohatil a žalovaný je povinen toto obohacení žalobci vydat. Žalobci také podle § 1970 NOZ náleží úrok z prodlení z částky, v níž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, tj. z částky částka, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum do zaplacení, ve zbývající části požadovaných nároků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. in fine, když žalobce měl úspěch pouze anonymizováno, a proto mu náleží pouze anonymizováno účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 3x částka, dále třemi paušálními částkami náhrady po částka jako náhradou advokátových výdajů za tři úkony právní služby, převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu (podle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Celková výše nákladů řízení žalobce činí částka, a poměrná část dle úspěchu je částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.
17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.