Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 260/2020

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1. právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalované

2. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

pro zaplacení 87 912,43 Kč s příslušenstvím

takto:

I. 1. žalovaná, 2. žalovaný jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 49 996 Kč, částku 726 Kč, částku 1 200 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně z částky 6 833 Kč od 21. 2. 2020 do 21. 3. 2020, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně z částky 49 996 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí s tím, že plněním jednoho z žalovaných v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k plnění druhého z žalovaných.

II. Žaloba s návrhem, aby 1. žalovaná, 2. žalovaný byli povinni uhradit žalobkyni částku 32 000 Kč, částku 5 190,43 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně z částky 32 000 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. 1. žalovaná, 2. žalovaný jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, s tím, že plněním jednoho z žalovaných v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k plnění druhého z žalovaných.

Odůvodnění:

I. 1. žalovaná, 2. žalovaný jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 49 996 Kč, částku 726 Kč, částku 1 200 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně z částky 6 833 Kč od 21. 2. 2020 do 21. 3. 2020, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně z částky 49 996 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí s tím, že plněním jednoho z žalovaných v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k plnění druhého z žalovaných. II. Žaloba s návrhem, aby 1. žalovaná, 2. žalovaný byli povinni uhradit žalobkyni částku 32 000 Kč, částku 5 190,43 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně z částky 32 000 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. 1. žalovaná, 2. žalovaný jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, s tím, že plněním jednoho z žalovaných v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k plnění druhého z žalovaných.

1. Žalobkyně podala soudu dne 16. 9. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovaným povinnosti k úhradě částky 87 912,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s 1. žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru č. 3319 dne 20. 1. 2020, na základě které poskytla 1. žalovanému částku 49 996 Kč s poplatkem za úvěr 32 000 Kč 1. žalovaný se tak zavázal uhradit celkovou dlužnou částku 81 996 Kč (49 996 Kč + 32 000 Kč) ve 12 měsíčních splátkách po 6 833 Kč do 20. 1. 2020 2. žalovaný se na základě ručitelského prohlášení ke Smlouvě o podnikatelském úvěru č. 3319 zavázal uhradit dluh z úvěru č. 3319 jako ručitel, jestliže ho 1. žalovaný neuhradí. 1. žalovaný neuhradil ke dni podání návrhu ničeho. Žalobkyně tak ke dni 21. 3. 2020 úvěr zesplatnila. Žalobkyně vyzývala oba žalované k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 23. 5. 2020 a 29. 6. 2020. Žalobkyně proto požaduje po 1. a 2. žalovaném zůstatek jistiny úvěru 49 996 Kč, poplatek za úvěr 32 000 Kč, smluvní úrok z prodlení dle 3. 3. smlouvy a náklady spojené s uplatněním pohledávky dle bodu 3. 4. 1 smlouvy ve výši 726 Kč (upomínka 2 x 363 Kč), náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy 5 190,43 Kč dle bodu 3. 4. 3 smlouvy a dále náklady spojené s uplatněním a vymáháním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč dle bodu 3. 4. 4 smlouvy. Žalobkyně tak žalobním žádáním požaduje zaplacení částky 87 912,43 Kč, smluvní úrok z prodlení 25,55 % ročně z částky 6 833 Kč od 21. 2. 2020 do 21. 3. 2020, smluvní úrok z prodlení z prodlení 25,55 % ročně z částky 81 996 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas ( a 101 odst. 4 ).

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobkyně a 1. žalovaná dne 16. 1. 2020 uzavřely smlouvu o podnikatelském úvěru č. 3319, na základě které dohodly, že úvěrující poskytne úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 50 000 Kč, úvěrovaný se zavázal jistinu ve výši 50 000 Kč úvěrujícímu vrátit do 12 měsíců od poskytnutí úvěru spolu s poplatkem ve výši 32 000 Kč, celková částka ke splacení tak činila 82 000 Kč. Uvedenou částku měl úvěrovaný vrátit v 12 ti měsíčních splátkách po 6 833 Kč, jako účel úvěru byl uveden nákup zařízení – tiskárna, elektronika. V článku 3. bodu 3.2. smlouvy je uvedeno, že úvěrovaný se zavazuje zaplatit úvěrujícímu úroky 9 % p. a. (ročně) od termínu splatnosti úvěru do skutečného splacení úvěru. V článku 3., bodu 3.3. smlouvy je uvedeno, že v případě prodlení úvěrovaného s plněním či placením poplatku za poskytnutí úvěru či jejich části je úvěrovaný povinen uhradit úrok z prodlení ve výši 0,07 %. Dle článku 3., bodu 3.4. úvěrující má nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Mimo jiné paušální náklady na vyhotovení a odeslání každé výzvy k plnění, upomínky, ve výši 363 Kč, náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy zástupce úvěrujícího u úvěrovaného činily ve výši 6,05 % z částky dlužné ke dni, k němuž se stane splatný celý dluh podle čl. 5 smlouvy, včetně poplatku, veškerého příslušenství a nákladů podle čl. 3 .4.1, 3.4.2 a 3.4.4 smlouvy, pokud vzniknou (čl. 3 .4.3 smlouvy), další náklady spojené s vymáháním pohledávky činily dle čl. 3 .4.4 částku 1 200 Kč. Dle čl. 5 .2.1 smlouvy je úvěrující oprávněn jednostranně požadovat splacení dluhu, pokud úvěrovaný, ručitel, poruší smluvní povinnosti uvedené ve smlouvě. Součástí smlouvy bylo též ručitelské prohlášení, které podepsal 2. žalovaný, kdy prohlásil, že úvěrujícího uspokojí, pokud úvěrovaný nesplní úvěrujícímu jakýkoli dluh z této smlouvy či jeho příslušenství. (smlouva na čl. 11 – 13 spisu)

7. Dle výpisu příjmení příjmení dne 20. 1. 2020 žalobkyně provedla transakci částky 50 000 Kč z účtu č. 2114934273, majitel anonymizováno právnická osoba na účet, který číslem souhlasí s účtem uvedeným ve smlouvě o podnikatelském úvěru č. 3319 jako účet 1. žalovaného. (výpis z účtu na čl. 20 spisu)

8. Žalobkyně adresovala 1. žalovanému, 2. žalovanému dopis ze dne 8. 4. 2020, jehož obsahem je výzva k úhradě dlužné částky 84 740,43 Kč (dopis na čl. 15, 16 spisu)

9. Právní zástupce žalobkyně adresoval výzvu k úhradě – předžalobní upomínku 1. žalovanému ze dne 23. 5. 2020, doručeno 25. 5. 2020, 2. žalovanému ze dne 29. 6. 2020, podanou k poštovní přepravě dne 30. 6. 2020 (dopis na čl. 16 spisu, dodejka datové zprávy na čl. 17 spisu, dopis na čl. 18 spisu, podací arch na čl. 19 spisu)

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. 1. žalovaná a žalobkyně uzavřely dne 16. 1. 2020 smlouvu o úvěru č. 3319 pro částku 50 000 Kč, jíž se 1. žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 32 000 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 6 833 Kč. V případě prodlení úvěrovaného s vrácením jistiny či poplatku byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,07 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni, kdy se úvěrovaný ocitl v prodlení, do úplného zaplacení dlužné částky. Paušální náklady na odeslání výzvy byly sjednány ve výši 363 Kč (čl. 3 .4.1 smlouvy) a dále ve výši 1 200 Kč (čl. 3 .4.4 smlouvy). Náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím osobní návštěvy zástupce úvěrujícího u úvěrovaného činily 6,05 % z částky dlužné ke dni, k němuž se stane splatný celý dluh podle čl. 5 smlouvy, včetně poplatku, veškerého příslušenství a nákladů podle čl. 3 .4.1, 3.4.2 a 3.4.4 smlouvy, pokud vzniknou (čl. 3 .4.3 smlouvy). V případě porušení smlouvy měla žalobkyně právo dluh žalovaného zesplatnit (čl. 5 .2.1 smlouvy). 1 žalovanému, 2. žalovanému byla adresována výzva k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínka.

12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaní žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovali, žádné důkazy nepředložili.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Podle § 2018 občanského zákona kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

20. Soudem bylo vzato za prokázané, že dne 16. 1. 2020 uzavřela žalobkyně s 1. žalovanou smlouvu o podnikatelském úvěru.

21. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla 1. žalované poskytnuta částka 50 000 Kč, se 1. žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 32 000 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši 32 000 Kč při poskytnutí částky 50 000 Kč a dále úrok běžící ve výši 9 % ročně. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 32 000 Kč za poskytnutí jistiny 50 000 Kč, byl sjednán i úrok daný procentuální sazbou. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. pro rozpor s dobrým mravem. Taktéž soud hodnotí i částku nákladů na vymáhání prostřednictvím osobní návštěvy zástupce žalobkyně ve výši 5 190,43 Kč. Tuto je také nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pokud žalobkyně se zavázala poskytnout žalované službu spočívající v osobní návštěvě jejího zástupce, je toto možné hodnotit jako službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Nicméně, částka sjednaná za osobní návštěvu zástupce žalobkyně není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Je logickým, že poskytovatel úvěru odvíjí hodnotu služby, její cenu, od výše úvěru, kdy hodnota služby může být při vyšší částce úvěru vyšší, je-li při osobním jednání hrazeno v hotovosti a je operováno s hotovostní částkou. Nicméně, co se týká mzdových nákladů, tak tyto jsou stejnými pro jednotlivé vztahy ze smluv o úvěru, vzrůst nákladů na tuto službu se odrazí pouze v nákladech na správu hotovosti a případné množství úkonů při nakládání s ní. Jestliže tak byla sjednána částka za osobní návštěvu zástupce žalobkyně ve výši 6,05 %, zde tak v částce 5 190,43 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti situaci, kdy by byla nesplacená částka nižší. Soudem tak v té části smlouvy, v níž byla sjednána částka nákladů na osobní návštěvu zástupce žalobkyně hodnocena jako neplatná pro rozpor s dobrým mravem. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

22. Soudem bylo v řízení vzato za prokázané, že 2. žalovaný k závazku přistoupil jako ručitel, § 2018. o. z., když písemně prohlásil, že uspokojí závazek 1. žalované pro všechny neuspokojené nároky z uvedené smlouvy, nebude-li plněno 1. žalovanou. 2. žalovaného tak stíhá povinnost k plnění.

23. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 87 912,43 Kč (jistina 49 996 Kč + úrok 32 000 Kč + náklady na upomínání 2 x 363 Kč, 1 200 Kč, 5 190,43 Kč. Za situace, kdy úrok byl shledán neplatně sjednaným, činí dlužná částka pouze jistinu žalobním návrhem uplatněnou, 49 996 Kč. Z částky 81 996 Kč je tak návrh důvodným pro částku 49 996 Kč. Pro částku sjednaných úroků z úvěru, tedy pro částku 32 000 Kč, byl návrh shledán nedůvodným. Taktéž pro částku nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 5 190,43 Kč. Soud tedy žalovanému uložil plnit 49 996 Kč, 2 x 363 Kč, 1 200 Kč. Pro částky 32 000 Kč, 5 190,43 Kč byl žalobní návrh zamítnut. Za situace, kdy byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 25,55 % ročně, byla pro úrok z prodlení žaloba shledána důvodnou z částky 6 833 od 21. 2. 2020 do 21. 3. 2020, když sjednáno bylo plnění ve splátkách v této výši, přičemž zde by žalovaný plnil na jistinu, a dále z částky 49 996 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení. V té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení z částky 32 000 Kč od 22. 3. 2020 do zaplacení, byl návrh zamítnut.

24. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

25. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem 87 912,43 Kč - 100 %, přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 51 922 Kč – 59 %. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 100 % - 59 % = 41 % -> 59 % - 41 % tak činí 18 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 376,60 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 517 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 3 x 4 620 Kč a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , bodu 5 a , , d), , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 3 099,60 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, měla úspěch pouze do výše 18 %, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 18 % z částky 21 376,60 Kč, tedy odměnu ve výši po zaokrouhlení 3 848 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.