Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 309/2021-41

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 44 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

a) částku 24 000 Kč;

b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do zaplacení;

a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení

a) částky 20 600 Kč;

b) kapitalizovaného úroku ve výši 2 384,96 Kč;

c) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 042,71 Kč;

d) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do datum;

e) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od datum do zaplacení;

f) úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení;

se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 24 000 Kč; b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení; a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 20 600 Kč; b) kapitalizovaného úroku ve výši 2 384,96 Kč; c) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 042,71 Kč; d) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum]; e) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení; f) úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení; se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 44 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla společnost právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s úhradou za poskytnuté služby (kapitalizovaný úrok ve výši 5 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a hotovostním inkaso splátek ve výši 10 000 Kč) vrátit v 60 týdenních splátkách po 760 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit částku 600 Kč jako poplatek za doplňkovou službu životního pojištění. Žalovaná nehradila jednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze částku 1 000 Kč. Žalovaná částka představuje nesplacenou část jistiny ve výši 25 000 Kč a poplatku ve výši 19 600 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku 1 000 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

Dokazování

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

4. Dne datum uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu číslo ve které se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout peněžitou zápůjčku v hotovosti ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala jí splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 760 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za pojištění anonymizována dvě slova. Žalovaná si zvolila doplňkovou službu anonymizována dvě slova. právnická osoba dne datum poskytla žalované částku 25 000 Kč a (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum).

5. Žalovaná sdělila společnosti právnická osoba, že bydlí v nájemním bydlení; v domácnosti žije s partnerem a jedním nezaopatřeným dítětem; na hlavní pracovní poměr pracuje jako uklízečka; čistý měsíční příjem činí 14 000 Kč; další příjmy činí 4 000 Kč; výdaje na bydlení činí 5 000 Kč; osobní výdaje činí 8 000 Kč; žádné další výdaje nemá. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr jsou zaškrtnuta pole pracovní smlouva a 2 výplatní pásky (zjištěno z karty zákazníka).

6. Žalovaná byla od datum zaměstnána na pozici uklízečky u společnosti nemocnice anonymizováno (zjištěno z pracovní smlouvy na č. l. 19).

7. Žalovaná obdržela od společnosti nemocnice anonymizováno za období březen 2019 čistý příjem ve výši 14 684 Kč a za období duben 2019 čistý příjem ve výši 13 608 Kč (zjištěno z výplatních lístků na č. l. 19).

8. Žalovaná byla zařazena do pojistného programu, resp. přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě číslo (zjištěno ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum).

9. Žalovaná celkem uhradila částku 1 000 Kč (zjištěno z výzvy k plnění ze dne datum).

10. právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek).

11. právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne datum na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne datum).

12. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise ze dne datum k zaplacení dlužné částky do datum (zjištěno z výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).

13. Soud ve věci dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

14. Mezi společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy číslo ve které se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout peněžitou zápůjčku v hotovosti ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala jí splatit v 60 týdenních splátkách po 760 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za pojištění anonymizována dvě slova. Žalovaná přistoupila ke skupinovému pojištění anonymizována dvě slova. právnická osoba dne datum poskytla žalované částku 25 000 Kč. Žalovaná uhradila celkem 1 000 Kč právnická osoba postoupila pohledávku na žalovanou. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou v dopise datum k zaplacení dlužné částky do datum.

15. Žalovaná předložila společnosti právnická osoba pracovní smlouvu a dva výplatní lístky. Průměrný čistý měsíční příjem žalované od společnosti nemocnice anonymizováno za období březen a duben 2019 činil 14 146 Kč.

16. Soud dále konstatuje, že žádné jiné dokumenty týkající se příjmů či výdajů žalované a to ani nájemní smlouva nebyly soudu žalobkyní předloženy. Soud nemá za prokázané, že žalovaná měla další měsíční příjmy ve výši 4 000 Kč ani soud nemá za prokázané, jaké byly konkrétní měsíční výdaje žalované.

Právní hodnocení

17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

18. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

20. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Mezi společností právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě smlouvy o zápůjčce dle ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru, když společnost právnická osoba tuto částku přenechala žalované a žalovaná se zavázala ji vrátit ve splátkách spolu s úrokem, administrativním poplatkem, odměnou za hotovostní inkaso splátek a poplatkem za pojištění.

22. Dále se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy a to s ohledem na splnění povinnosti společnosti právnická osoba jako poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pořizují poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

27. Podle § 78 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

28. Podle přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle zákona o spotřebitelském úvěru uložena poskytovateli, přičemž pokud tuto svoji povinnost nesplní, je smlouva dle zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a to absolutně, tedy soud k ní dle přihlédne i bez návrhu.

30. Otázkou, zda zákona o spotřebitelském úvěru stanovuje absolutní neplatnost, se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 5. 2019, č. j.  – 71, ve kterém dospěl k závěru,„ že v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“

31. K podrobnějšímu odůvodnění co do závěru o absolutní neplatnosti soud odkazuje na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze.

32. V projednávané věci je tedy stěžejní otázkou, zda společnost právnická osoba dostála své povinnosti a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

33. právnická osoba byla podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, přičemž dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

34. Dále soud zdůrazňuje, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j.  - 39).

35. Dle citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu se tedy žalobkyně nemůže zbavit své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost klienta, resp. řádně zjistit příjmy a výdaje klienta, s prostým odkazem, že spoléhá na údaje poskytnuté klientem a sama nemá možnost tyto ověřit. Soud dodává, že tuto možnost nepochybně má, když může od klienta vyžádat důkazy, které potvrzují jeho tvrzení. Co se týče důkazů ohledně výdajů, může jimi být například výpis z účtu, složenky, uzavřená nájemní smlouva.

36. Dále soud poukazuje na § 78 odst. 1 a 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, kde je stanovena povinnost poskytovatele uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy vztahující se k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pakliže poskytovatel dostál řádně svým povinnosti před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a tvrzení spotřebitele ověřil na základě dokumentů či jiných záznamů, měl by být schopen tyto dokumenty či jiné záznamy předložit soudu. V této souvislosti stou konstatuje, že žalobkyně předložila toliko pracovní smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a společností nemocnice anonymizováno a dva výplatní pásky žalované od společnosti právnická osoba Nepředložila však již žádné dokumenty týkající se dalšího tvrzeného příjmu žalované ve výši 4 000 Kč a dokumenty prokazující skutečné výdaje žalované a to ani týkající se nájemného bydlení žalované. Z ničeho rovněž neplyne, že by společnost právnická osoba prověřila žalovanou v jakékoli databázi.

37. K zákaznické kartě dále soud konstatuje, že v této je uvedeny další příjmy žalované ve výši 4 000 Kč, avšak existence tohoto příjmu není prokázán žádným důkazem, a proto nemá soud za prokázané, že jím skutečně žalovaná disponovala.

38. Z předložených důkazů tedy neplyne, jaké skutečné příjmy (s výjimkou průměrného měsíčního příjmu žalované od společnosti nemocnice anonymizováno ve výši 14 146 Kč) a jaké skutečné výdaje žalovaná měla.

39. Soud je toho názoru, že společnost právnická osoba ve skutečnosti výdaje žalované ani její příjmy nezkoumala, a tedy je ani nemohla porovnat.

40. Konečně soud dodává, že pokud vyjde z prokázaného příjmu žalované ve výši 14 146 Kč měsíčně a pokud by shledal za pravdivé výdaje žalované dle zákaznické karty v celkové výši 13 500 Kč, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji by činil částku 646 Kč, jen stěží by žalovaná mohla být schopna pravidelně měsíčně splácet splátku ve výši 3 040 Kč (760 Kč týdně).

41. Dle výše uvedeného, soud dospěl k závěru, společnost právnická osoba nedostála své povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k posuzování úvěruschopnosti žalované přistoupila toliko formálně, avšak reálně úvěruschopnost žalované neposuzovala, a proto soud shledal předmětnou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou.

42. Soud rovněž shledal za neplatné ujednání co do sjednaného pojištění, neboť na sjednané pojištění je nutno hledět jako na doplňkovou službu k úvěrové smlouvě, která je s úvěrovou smlouvou svázána (viz ), a kterou nejde od ostatního obsahu smlouvy oddělit.

43. Soud k neunesení důkazního břemene žalobkyní, co do prokázání skutečnosti, že společnost právnická osoba, dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, konstatuje, že žalobkyně byla před nařízením jednání vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů. Dále soud konstatuje, že jelikož žalobkyně nevyužila svého práva účastnit se jednání, připravila se možnost poučení dle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “).

44. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

45. Podle se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, tedy plnění poskytnuté na základě této smlouvy bylo ve smyslu plněním z právního důvodu, který odpadl, je žalovaná povinna žalobkyni dle vydat oč se obohatila a to konkrétně částku 24 000 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou 25 000 Kč, kterou od společnosti právnická osoba obdržela, a částkou 1 000 Kč, kterou již uhradila.

47. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. právnická osoba dle postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo na žalobkyni, a proto soud shledal, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimovaná. Dále soud dodává, že žalovaná bylo o postoupení pohledávky společností právnická osoba vyrozuměna.

49. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

50. Podle může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. Jelikož je žalovaná se svým plněním peněžitého dluhu ve výši 24 000 Kč v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky 24 000 Kč s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle na základě předžalobní výzvy, ve které byla stanovena splatnost do datum, žalovaná je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od datum, a proto je povinna od tohoto data dle ve spojení s , zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně. V ostatním rozsahu požadované úroky z prodlení soud jako nedůvodné zamítl.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

52. Soud shledal v celém rozsahu smlouvu, na základě které žalobkyně domáhala zaplacení částky 44 600 Kč s příslušenstvím za neplatnou, žalobkyně tedy nemá na základě této smlouvy právo požadovat po žalobkyni zaplacení žalované částky a to včetně úroku, administrativního poplatku, odměny za hotovostní inkaso splátek a poplatku za pojištění.

53. Jelikož však na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 24 000 Kč, soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku žalované, na kterou byla pohledávka postoupena. Soud tedy shledal žalobu důvodnou pouze co do částky 24 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 000 Kč od datum do zaplacení a v ostatním rozsahu žalobu zamítl.

54. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení dle , neboť žalovaná byla sice ve věci i s přihlédnutím k přiznaným resp. nepřiznaným úrokům a úrokům z prodlení úspěšnější než žalobkyně, avšak žádné náklady řízení žalované nevznikly.

55. Lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů byla určena podle , část věty před středníkem , neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.