Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 2/2022-17

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 6.850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.850 Kč

-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 231,28 Kč,

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení,

to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.850 Kč</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 231,28 Kč,</b> <b>-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6.850 Kč se zákonnými úroky z prodlení, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 28. 11. 2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8.807 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.724 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 1.250 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5.833 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 314 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 1. 2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3.150 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 14. 6. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 6.850 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 10.000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 3.150 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 231,28 Kč (tj. ve výši 8,5 % ročně z částky 6.850 Kč od 23. 4. 2018 do 14. 6. 2018), a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.850 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala o úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle , (dále jen „“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.

Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

4. Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaný dne 28. 11. 2016 uzavřeli dohodu označenou jako„ Smlouva o zápůjčce – anonymizována tři slova“, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 10.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s částkou 8.807 Kč, vypočtenou jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.724 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 1.250 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5.833 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 314 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 1. 2018. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti částku zápůjčky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni 14. 6. 2018 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 14. 6. 2018, v oznámení jej vyzvala k úhradě dlužné částky žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván výzvou právního zástupce ze dne 12. 3. 2020. Žalovaný uhradil částku 3.150 Kč.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen„ ZSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. S odkazem na výše citované zákonné ustanovení byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně ničeho netvrdila a neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 28. 11. 2016 poskytla částku 10.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil částku 3.150 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 6.850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ( o. z.), ve výši vyplývající z , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako obecnou třídenní.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady ve výši 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 6.850Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, dlužných částkách) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 1.489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám advokáta žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.