Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 48/2022-24
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 15 328,21 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 328,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 212 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 401,7 Kč, s úrokem kapitalizovaným částkou 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 328,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 212 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 401,7 Kč, s úrokem kapitalizovaným částkou 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 15 328,21 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) a žalovanou, byla dne 11. 11. 2019 prostřednictvím webových stránek původní věřitelky uzavřena smlouva o úvěru číslo platná a účinná ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 17. 12. 2019. Její nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě předmětné smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s příslušenstvím (celkem částku 24 600 Kč) vrátit do 16. 1. 2020. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila, čímž původní věřitelce vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky a paušální náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 a postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2021. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 10 212 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 5 116,21 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217, dále zákonný úrok z prodlení z částky 10 212 Kč od 17. 1. 2020 do 1. 6. 2021 kapitalizovaný částkou 1 401,7 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 212 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč.
2. Žalovaná sek žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla dne 11. 11. 2019 prostřednictvím webových stránek původní věřitelky uzavřena dálkovým způsobem smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč; žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátit spolu s příslušenstvím do 66 dnů ode dne čerpání úvěru (viz Smlouva o úvěru číslo ze dne 11. 11. 2019 ve znění smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 12. 2019, Výpis z bankovního účtu původní věřitelky obsahující údaj o verifikační platbě od žalované). Žalovaná úvěr čerpala dne 11. 11. 2019 (viz Výpis z bankovního účtu původní věřitelky). Žalovaná byla povinna vrátit původní věřitelce jistinu úvěru 20 000 Kč spolu se sjednaným úrokem 4 600 Kč nejpozději dne 16. 1. 2020, tuto svou povinnost však porušila. V odst. 4 str. 3 předmětné smlouvy strany mj. sjednaly, že pro případ prodlení s úhradou svého závazku má žalovaná povinnost zaplatit původní věřitelce též smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla posléze postoupena na žalobkyni a její postoupení bylo žalované písemně oznámeno (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021 včetně relevantní části přílohy, dopis s oznámením o postoupené pohledávky ze dne 25. 6. 2021). Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 9. 11. 2021.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do 16. 1. 2020, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 4 600 Kč, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však porušila. V souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 o. z. tak žalované vznikla povinnost vrátit původní věřitelce nesplacenou část poskytnutého plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaná netvrdila, tím méně prokázala, že by žalovanou částku uhradila, nezpochybnila žádná tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně sjednaných úroků a úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a nákladech právního zastoupení, tj. odměna advokáta 3x 300 Kč a náhrada hotových výloh advokáta 3x 100 Kč za tři hl. úkony právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby). Právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto žalobkyni náleží rovněž 21 % z odměny a náhrady hotových výloh advokáta představující DPH (252 Kč). Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.