Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 6/2022-13
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 8 700 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 800 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 800 Kč jdoucího od 20.7.2021 do 12.8.2021 ve výši 10 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 5 800 Kč jdoucího od 13.8.2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 735,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 651,49 Kč, částky 2 900 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 800 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 800 Kč jdoucího od 20.7.2021 do 12.8.2021 ve výši 10 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 5 800 Kč jdoucího od 13.8.2021 do zaplacení ve výši 1,5 % ročně, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 735,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 651,49 Kč, částky 2 900 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 19.11.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 8 700 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení s tím, že tento dluh vyplývá žalované z úvěrové smlouvy č. anonymizováno, kterou žalovaná uzavřela dne 17.1.2020 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO Touto smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezhotovostní úvěr ve výši 5 800 Kč, a žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 5 067,46 Kč a smluvní úrok z úvěru. Žalobce svůj závazek ze smlouvy řádně splnil, žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 27.7.2021. Ke dni postoupení pohledávky se dluh žalované skládal z nesplacené jistiny ve výši 5 800 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 067,46 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 3 070,03 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 841,99 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 514 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze Smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele právnická osoba, IČO poskytnout žalované úvěr ve výši 5 800 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 067,46 Kč a smluvním úrokem ve výši 40 % ročně do 14.2.2020. Žalovaná tak měla právnímu předchůdci žalobkyně vrátit jednorázově do 24 dnů ode dne poskytnutí úvěru ve výši 5 800 Kč částku 11 020,01 Kč. Roční procentní sazba nákladů dané smlouvy činila 10 776,1 %. Pro případ prodlení žalované se splacením úvěru byla v čl. VIII. Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Pro případ předčasného splacení úvěru bylo sjednáno právo právního předchůdce žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti s předčasným splacením, a jejichž výše nesmí přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkové výše úvěru a částku úroku, kterou by žalovaná zaplatila za dobu od předčasného splacení do skončení úvěru. V souvislosti s předčasným splacením úvěru žalovaná nemá nárok na navrácení poplatku za poskytnutí úvěru, a to ani zčásti. Z dokumentu„ Historie transakcí“ právnická osoba bylo zjištěno, že dne 21.1.2020 byla z účtu č. bankovní účet odeslána částka 5 800 Kč na účet č. bankovní účet, který je dle Smlouvy účtem žalované. Ve zprávě pro příjemce je pak uvedeno jako avízo číslo úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku České pošty bylo zjištěno, že dopisem ze dne 27.7.2021 byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že má svůj dluh v celkové výši 18 193,48 Kč splatit do 10 dnů od obdržení uvedeného oznámení. Oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 29.7.2021. Žalovaná v řízení netvrdila ani nenavrhla žádné důkazy k prokázání skutečnosti, že by na svůj dluh již cokoli uhradila.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z překročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Nerovnováha, založená sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činilo 10 776,10 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu činila cca 9%) navíc ve spojení se sjednáním nejvyšší možné smluvní pokuty pro případ prodlení dle zákona o spotřebitelském úvěru je v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy,. Je nutné přihlédnout k tomu, že původní věřitel je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a jeho konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Původní věřitel při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.
12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny poskytnuté původním věřitelem s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 5 800 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Proto soud uložil žalované, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši 5 800 Kč žalobkyni, která nabyla pohledávku za žalovanou na základě řádně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne 27. 7. 2021, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne 29. 7. 2021. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne 2. 8. 2021 a nejpozději desátý den, tedy do 12.8.2021 měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky. Protože tak neučinila, dostala se následujícího dne, tedy 13.8.2021 do prodlení, a od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
13. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť po zohlednění veškerých nároků uplatněných žalobou (tedy i požadovaného příslušenství) a porovnáním s přiznanou částkou (včetně přiznaného příslušenství) je zřejmé, že oba účastníci byli v řízení přibližně stejně úspěšní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.