Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1095/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 17. ledna 2005, č. j. -45, zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 18.848,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení, zamítl žalobu co do částky 4.867,- Kč „s příslušenstvím“ a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Plzni k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 8. září 2005, č. j. -76, odmítl odvolání žalované (výrok I.), změnil rozsudek soud prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 22.848,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení včetně nákladů řízení, zamítl žalobu do částky 867,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

V dovolání, směřujícímu proti měnícímu výroku o věci samé a proti výrokům o nákladech řízení, jehož přípustnost žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovozuje z (dále jen „“), odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; nesprávným shledává výklad a zákona o advokacii. Zásadní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje řešení otázky, zda příkazník má nárok na odměnu v případě předčasného ukončení právního vztahu založeného příkazní smlouvou, porušil-li své povinnosti a nedbal pokynů příkazce, resp. o jeho pokyny nejevil zájem.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že odvolací soud v řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval podle procesních předpisů účinných před 1. 4. 2005 (článek II bod 2. ), bylo i v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou uvedeným zákonem (dále opět jen „o. s. ř“).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Každé podání účastníka řízení - tudíž i dovolání - je nutné posuzovat podle jeho obsahu ( ). I když žalovaná uvádí, že dovolání směřuje proti výrokům II. a III.  rozsudku odvolacího soudu, tedy i proti jeho části, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a žaloba o částku 867,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení byla zamítnuta, ve skutečnosti žádné výhrady proti této části rozsudku odvolacího soudu neuplatňuje. Ostatně dovolání v tomto rozsahu by ani nebylo subjektivně přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 1997, sp. zn. , a ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 28/1998 a SJ 7/2000).

Odvolací soud sice formuloval výroky svého rozsudku jako výroky měnící, ve skutečnosti však změnil jen tu část výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba v rozsahu částky 4.000,- Kč s příslušenstvím; v ostatních částech výroky tohoto rozsudku potvrdil (tj. co do povinnosti zaplatit žalobci částku 18.848,- Kč s příslušenstvím a co do zamítavého výroku o částce 867,- Kč s příslušenstvím). Práva a povinnosti stanovená účastníkům – s výjimkou částky 4.000,- Kč s příslušenstvím - nejsou odlišná, a proto nemůže jít o nesouhlasná rozhodnutí, u nichž je přípustnost dovolání dána podle , nýbrž podle a c)

Vymezuje-li - při splnění zákonných podmínek - jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé. Předpokladem přípustnosti dovolání podle je skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím     20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží [ ]. Protože v posuzovaném případě rozhodnutím odvolacího soudu došlo k tzv. rozštěpení uplatněného práva, je třeba přípustnost dovolání proti jeho výrokům měnícím a výrokům potvrzujícím posuzovat samostatně.

Dovolání proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně zamítající žalobu do částky 4.000,- Kč včetně příslušenství tak, že žalované uložil povinnost  zaplatit žalobci (mimo částku 18.848,- Kč s příslušenstvím) také částku 4.000,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 1. 1. 2004 do zaplacení, není přípustné podle

Dovolání žalované směřující proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž  byl (obsahově) potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně ukládající žalované povinnost zaplatit žalobci částku 18.848,- Kč s příslušenstvím, není rovněž přípustné, neboť částka, o níž bylo tímto výrokem rozhodnuto, nepřesahuje limit stanovený ustanovením Okolnost, že požadovaná částka v součtu představuje       22.848,-Kč (a tedy přesahuje částku 20.000,- Kč), je pro posouzení přípustnosti dovolání podle nerozhodná. Jak již bylo totiž řečeno, přípustnost dovolání se u každého dovoláním dotčeného výroku posuzuje samostatně, a proto je irelevantní, že souhrn plnění z obou dovoláním dotčených výroků (měnícího a potvrzujícího) limitní částku přesahuje.

Žalovaná sice v dovolání uvádí, že napadá rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o nákladech řízení (výrok III.), avšak podle obsahu dovolání ( ) žádné konkrétní námitky proti tomuto výroku neuplatnila. I kdyby dovolání proti nákladovému výroku směřovalo, nebylo by přípustné (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003).

Z toho, co bylo shora uvedeno, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobci, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. dubna 2008

JUDr. Václav  Duda, v.r.

předseda senátu