Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 311/2021-26

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Doležílkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 136 024,12 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 616 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 133 408,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 140,21 Kč za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 0,1 % denně z částky 46 967 Kč za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 1 360 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 616 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 133 408,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 140,21 Kč za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 0,1 % denně z částky 46 967 Kč za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu – ČR na soudním poplatku 1 360 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 136 024,12 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení z částky 58 756,21 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % a smluvních úroků z prodlení 0,1 % denně z částky 46 967 Kč od datum do zaplacení. Tvrdila, že dne datum uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč Smlouva byla po dohodě stran uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaný byl podle žaloby povinen zaplatit žalobkyni celkem 74 083 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Výše úrokové sazby činila 23 % ročně a RPSN 38,71 %. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytla žalovanému na jeho výslovnou žádost doplňkovou inkasní službu (za kterou měl žalovaný platit 164 Kč měsíčně)

a doplňkovou službu„ PODPORA“ (za kterou měl žalovaný platit 537 Kč měsíčně). Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet dle podepsaného Dotazníku o posouzení bonity žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž příjem žalovaného tvořila výplata u společnosti právnická osoba, a to ve výši 31 370 Kč

a měsíční závazky měl žalovaný ve výši 18 513 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením počínaje splátkou splatnou datum, proto mu žalobkyně zaslala ve dnech datum

a datum upomínky s výzvou k zaplacení dlužné splátky. Protože žalovaný přes upomínky dlužné částky nezaplatil, žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne datum, přičemž zesplatněné částky požaduje po žalovaném v tomto řízení. Konkrétně žalobkyně v řízení uplatnila nároky na jistinu úvěru (nevrácenou část úvěru) ve výši 38 637,47 Kč, úroky ve výši 30 300,91 Kč, poplatky za inkasní službu ve výši 10 988 Kč a za doplňkovou službu„ PODPORA“ v celkové výši 35 979 Kč s tím, že tyto částky požaduje jako škodu v důsledku porušení smluvních povinností žalovaným. Dále žalobkyně požaduje náklady na upomínání ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 19 397,95 Kč.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s  v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u obou jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Z y označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo, opatřené datem datum, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný vrátit poskytnutou částku včetně dalších plateb. Žalovaný je v ě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště (v kolonce„ bankovní spojení – pro vyplacení“ je uvedeno č. bankovní účet). V kolonce označené jako Autorizační doložka - identifikátory a časový klíč je uvedeno: IP adresa – číslo; datum podpisu – datum; čas podpisu – anonymizováno; SMS kód – číslo; SMS kód potvrzen z tel. čísla – číslo. V čl. V. odst. 4.3 y se účastníci dohodli, že částka 20 734 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného, částka 11 266 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. bankovní účet

a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně dle smlouvy. V příloze číslo y, která je nadepsaná jako Dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u právnická osoba dráhy, a.s, jeho příjem činí 31 370 Kč měsíčně, náklady 6 800 Kč, má pravidelné závazky označené jako PC – 1 629 Kč, CreditGo – 5 000 Kč, OKV leasing – 1 034 Kč a Credit Air – 6 050 Kč a jeho měsíční zůstatek činí 17 927 Kč.

6. Z y označené jako detail pohybu – bezhotovostní příjem ze dne datum, že toho dne byla na účet žalobkyně z č. účtu bankovní účet poukázána částka 10 Kč a v kolonce označené jako zpráva pro příjemce je uvedeno„ TÍMTO SOUHLASÍM S NÁVRHEM SMLOUVY Č: číslo“ a v kolonce označené jako„ poznámka“ jméno žalovaného.

7. Z y označené jako detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne datum, že toho dne žalobkyně poukázala na účet č. bankovní účet částku 11 266 Kč.

8. Z y označené jako webová adresa, že u jména žalovaného je v kolonce„ pozitivní lustrace“ uvedeno„ 2“.

9. Z výpisu z běžného účtu číslo bankovní účet za období od datum do datum, že na účtu je uveden počáteční zůstatek - 12 195,24 CZK a konečný zůstatek - 10 094,16 CZK. V měsíci srpnu 2020 je zde vyplacena částka od 28 664 Kč, v měsíci září 2020 částka 31 967 Kč a v měsíci říjnu 33 479 Kč, a to vždy od společnosti právnická osoba

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalobou požadované částky nejpozději do 3. 8 2021. Dopis byl žalovanému odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru dne datum (zjištěno z poštovního podacího archu).

11. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. S ohledem na právní názor vysvětlený níže nebyly pro soud významné další navržené a provedené důkazy, a to zejména upomínky a doklady o jejich odeslání, ani žalobkyní připojené právní rozbory, zprávy a znalecké posudky, které soud pro nadbytečnost v tomto písemném vyhotovení rozsudku nehodnotil. Ze stejného důvodu se soud ani nezabýval jednotlivými ustanoveními úvěrové smlouvy o úrocích, poplatcích, pokutách a doplňkových službách.

12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru

o skutkovém stavu: Žalovaný se dne datum dohodl s žalobkyní tak, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč (přitom z toho 20 734 Kč bylo vyplaceno

ve prospěch žalobkyně, 11 266 Kč vyplaceno žalovanému a 8 000 Kč započteno na náklady žalobkyně) a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni spolu s dalšími úhradami vrátit; žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky žalobkyni vrátit; žalovaný obdržel od žalobkyně částku 11 266 Kč a doposud uhradil 8 650 Kč; žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do datum.

13. Podle ust. , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

16. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:

20. Soud nejprve uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnocuje jakožto smlouvu

o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva jako taková přitom byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak má na mysli ust. o. z., když souhlas žalovaného se zněním smlouvy se jednoznačně podává z verifikační platby, kterou žalovaný učinil v souladu s kontraktačním procesem vymezeným ve smlouvě a popsaným v žalobě. Klíčovou relevanci mají pak v projednávaném sporu citované § a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

21. Dále podepsaný soud konstatuje, že ačkoliv by při užití toliko jazykového výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ (v intencích vnitrostátních předpisů) v případě absence řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru přicházela v úvahu relativní neplatnost takové smlouvy, je soud povinen užít rovněž eurokonformní výklad tohoto ustanovení. Přitom je zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela.

Lze zmínit rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020,

sp. zn. C -679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články

8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

23. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde zejména o tzv. pasivní,

tj. výdajovou, stránku poměrů žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že si pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad

o příjmech a výpis z bankovního účtu žalovaného s tím, že žalobkyně dále posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet podle výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí a výpisu z databáze neplatných dokladů. Nejprve je třeba uvést, že žalobkyně dostatečně zkoumala příjmy žalovaného, neboť si z výpisu účtu žalovaného ověřila měsíční příjem, kterého žalovaný dosahoval. Žalobkyně nicméně v případě hodnocení tzv. výdajové stránky žalovaného nutně nemohla dospět k pozitivnímu závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Nelze totiž přehlédnout, že sám žalovaný v příloze číslo smlouvy označené jako Dotazník k posouzení bonity žadatele (spotřebitele), že má pravidelné závazky označené jako PC – 1 629 Kč, CreditGo –

5 000 Kč, OKV leasing – 1 034 Kč a Credit Air – 6 050 Kč, tudíž žalobkyni muselo být zřejmé, že celkové výdaje žalovaného rozhodně nejsou takové, aby mu umožňovaly splácet další úvěr,

a to v nikoli zanedbatelné výši. Především pak ale nutno zdůraznit, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného byl za dobu před poskytnutím úvěru žalobkyní minusový, stejně jako zůstatek konečný, který se rovněž dostal do minusových hodnot, tudíž pravidelné hospodaření žalovaného bylo zjevně zcela neodpovídající jeho příjmům. Žalobkyně tak s ohledem na uvedené neměla žalovanému úvěr vůbec poskytnout, když je zcela zřejmé, že jakékoliv další platby a splátky si žalovaný jednoznačně dovolit nemohl. Pokud by tak měla žalobkyně např. za to, že taková finanční situace žalovaného se týkala toliko období stran předloženého výpisu z účtu či že žalovaný disponoval ještě např. pravidelnou hotovostní částkou, měla si např. vyžádat výpisy další, popř. soudu další jiné příjmy žalovaného doložit. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti označit další důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle a 3 S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinností posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum pro rozpor se zákonem (shora citované ust. a ZoSÚ, o. z.), přičemž k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.).

24. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že výše uvedená smlouva, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a podle

ust. § 2991 odst. 1 ve spojení s ust. § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný žalobkyni uhradil 8 650 Kč, soud žalobě vyhověl ohledně částky 2 616 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část zaplacené částky na úhradu úroků, inkasní a doplňkové služby, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacenou částku. Dále pak je bez relevance, že částku, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému, započítala na jiné (dřívější) pohledávky, jež vůči němu vykazovala, a ve výsledku mu tak fakticky neposkytla 40 000 Kč, nýbrž toliko 11 266 Kč, neboť smlouva je dle výše uvedeného neplatná jako celek a strany jsou povinny vzájemně si vydat bezdůvodné obohacení, které na základě ní získaly. Pokud dále žalobkyně v řízení předložila soudu u, z níž se podává vyplacení částky ve výši 20 000 Kč žalovanému, tato se zjevně týká zcela jiného a dřívějšího smluvního vztahu, než který byl předmětem tohoto řízení. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění do 3. 8. 2021, tudíž má žalobkyně podle o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle od 4. 8. 2021. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s  Soud následně žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 133 408,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56 140,21 Kč za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení a úroku ve výši

0,1 % denně z částky 46 967 Kč za dobu od 4. 8. 2021 do zaplacení, zamítl (výrok II.).

25. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

26. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle

ust.

27. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 5 442 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 sazebníku poplatků – přílohy k  , o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písm. b) sazebníku poplatků, a to ve výši 6 802 Kč. Soud proto rozhodl

o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 1 360 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.