Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
13 C 6/2022-28
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 21 568 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 159 Kč ode dne 4. 12. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 409 Kč ode dne 4. 12. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení 21 568 Kč s příslušenstvím se co do částky 1 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 12 159 Kč za dobu od 26. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 159 Kč za dobu od 26. 5. 2020 do 3. 12. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 409 Kč ode dne 31. 8. 2020 do 3. 12. 2021 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 171,92 Kč se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 1 681 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 159 Kč ode dne 4. 12. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 409 Kč ode dne 4. 12. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 21 568 Kč s příslušenstvím se co do částky 1 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 12 159 Kč za dobu od 26. 5. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 159 Kč za dobu od 26. 5. 2020 do 3. 12. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 409 Kč ode dne 31. 8. 2020 do 3. 12. 2021 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 171,92 Kč se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 1 681 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno].
1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši 21 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 159 Kč ode dne 26. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 8 409 Kč ode dne 31. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 291,86 Kč za dobu od 22. 4. 2020 do 25. 5. 2020. Podáním doručeným soudu dne 12. 1. 2022 vzala žalobkyně částečně do kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 119,94 Kč žalobu zpět. Usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud řízení v této části zastavil. Nadále tak zůstal předmětem žaloby kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 171,91 Kč za dobu od 22. 4. 2020 do 25. 5. 2020 z částky 31 418 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovanou uzavřela dne 21. 2. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny číslo pro odběrné místo na adrese adresa žalované (č. EAN OPM číslo), s datem zahájení dodávky dne 23. 3. 2019. Žalované byla dodávána elektřina v období od 23. 3. 2019 do 6. 4. 2020, za což jí byla vystavena faktura číslo znějící na částku 31 418 Kč, se stanoveným datem splatnosti dne 21. 4. 2020, a dále v období od 7. 4. 2020 do 11. 8. 2020, za což jí byla vystavena faktura číslo znějící na částku 8 409 Kč, se stanoveným datem splatnosti dne 30. 8. 2020. K úhradě dlužné částky byla žalovaná opakovaně vyzývána, přičemž v souladu s čl. IV. Obchodních podmínek byla za každou odeslanou upomínku účtována vždy částka 100 Kč, a to fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 28. 6. 2019 a s datem splatnosti dne 12. 7. 2019, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne datum a s datem splatnosti dne 12. 9. 2019, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 26. 9. 2019 a s datem splatnosti dne 10. 10. 2019, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 27. 11. 2019 a s datem splatnosti dne 11. 12. 2019, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 30. 12. 2019 a s datem splatnosti dne 13. 1. 2020, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 27. 1. 2020 a s datem splatnosti dne 10. 2. 2020, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 26. 2. 2020 a s datem splatnosti dne 11. 3. 2020, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 7. 7. 2020 a s datem splatnosti dne 21. 7. 2020, fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 27. 7. 2020 a s datem splatnosti dne 10. 8. 2020 a fakturou č. anonymizováno, s datem vystavení dne 21. 9. 2020 a s datem splatnosti dne 5. 10. 2020, tj. celkem 10 x 100 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 16 259 Kč platbou ze dne 28. 4. 2020 a 3 000 Kč platbou ze dne 25. 5. 2020, které byly obě započteny na fakturu číslo.
2. Žalovaná je cizí státní příslušnicí (státní příslušnice Slovenské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat.
3. Ve věci určení mezinárodní pravomoci je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I Bis), které na území členského státu EU platí přednostně nejen pro občany zemí EU, ale i příslušníky třetích států, kteří mají v některém členském státu, v němž mají bydliště. Podle čl. 4 odst. 1 uvedeného Nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě žalovány, bez ohledu na svou státní příslušnost, u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení může být osoba, která má na území některého členského státu bydliště, žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, měl být splněn. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení, nebylo-li dohodnuto něco jiného, je místem plnění závazku místo, kde služby měly být podle smlouvy poskytovány. V daném případě žalovaná žije na území České republiky. A dle smlouvy zde byla také elektrická energie dodávána hrazena. K projednání věci jsou tedy příslušné české soudy.
4. Dále se soud zabýval tím, jakého hmotného práva má v řízení užít. Kolizní normy pro určení rozhodného práva v dané věci obsahuje Nařízení Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), jehož ustanovení dopadají rovněž i na příslušníky třetích států, je-li možno projednávanou věc z věcného hlediska pod nařízení podřadit. Dle čl. 3 se na prvém místě uplatní volba práva, tj. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. V daném případě je ze smlouvy jednoznačně zřejmé, že byla uzavřena dle českého právního řádu. Právní vztah mezi účastníky se proto řídí českým hmotným právem.
5. Žalovaná, ačkoliv jí bylo předvolání k soudnímu jednání doručeno do vlastních rukou, zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná. Soud proto rozhodl na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav věci:
6. Ze smlouvy o poskytování služeb, že byla podepsána účastnicemi řízení dne 21. 2. 2019 na dodávku elektrické energie do odběrného místa na adrese adresa žalované EAN OPM číslo). Jednalo se rovněž o doručovací adresu. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že účtováno bude měsíčně dle Ceníku„ Pohoda styl“ ve výši 1. 500 Kč měsíčně. V rámci smlouvy žalovaná rovněž souhlasila s možností žalobkyně účtovat za každou písemnou upomínku nebo jinou výzvu poplatek ve výši 100 Kč.
7. Z předložených faktur soud zjistil, že shora specifikovanými fakturami žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektrické energie do daného odběrného místa a dále poplatky za odeslané upomínky. Žalobkyně adresovala všechny listin y na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. Odeslání faktur nebylo doloženo. Prokázáno zůstalo až odeslání předžalobní upomínky zpracované právním zástupcem žalobkyně dne 29. 11. 2021.
8. Smluvní jednání účastníic se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními občanského zákoníku zákon č. 89/2012 , občanský zákoník (dále jen o.z.) o kupní smlouvě a zákonem č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, kdy podle § 28 odst. 1 písm. b) má zákazník právo nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. Podle ustanovení § 28 odst. 2 odst. g) je zákazník ovšem také povinen podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu a podle odst. 2 písm. j)) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a , a to od okamžiku zahájení této dodávky. Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou jsou upraveny v § 50 zákona. Ohledně smlouvy o dodávce elektřiny stanoví v odst. 1, že touto se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Ohledně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pak v odst. 2, že touto smlouvou se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Zvlášť řeší dále zákon v odst. 3 smlouvu o připojení, kterou se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Současně jsou u každého typu smlouvy stanoveny zákonem požadované podstatné náležitosti smlouvy. Cena je stanovována od 1. 1. 2002 v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 písm. d) citovaného zákona Energetickým regulačním úřadem. Prováděcí vyhláškou ERÚ č. 408/2015 Sb. je upraven postup při vyúčtování elektřiny a souvisejících služeb.
9. Po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má tedy soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o odběru elektrické energie. Elektrická energie byla žalované za období od 23. 3. 2019 do 6. 4. 2020 dodávána a vyúčtována shora uvedenou fakturou číslo částkou 31 418 Kč a za období od 7. 4. 2020 do 11. 8. 2020 fakturou číslo částkou 8 409 Kč. Žalobkyně při fakturaci nepřekročila maximální regulovanou cenu spojenou s dodávkou elektřiny pro dané období stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Žalovaná kupní cenu za odběr elektřiny zcela neuhradila, když uhradila jen dne 28. 4. 2020 částku 16 259 Kč a dne 25. 5. 2020 částku 3 000 Kč, ani vyúčtování nikterak nereklamovala, je proto povinna žalobkyni kupní cenu v uplatněné výši doplatit.
10. V případě poplatku spojeného se zasíláním výzev žalobkyně nepředložila k důkazu nic, čím by prokázala, že upomínky žalované vůbec odeslala. Soud proto nárok žalobkyně na přiznání poplatku v souhrnné výši 1 000 Kč za odeslání upomínek zamítl.
11. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z.. Výši úroků z prodlení stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná splatný závazek spočívající v úhradě dodávky elektrické energii řádně a včas neuhradila, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení z částky 12 159 Kč byl žalobkyní požadován ode dne následujícího po úhradě platby 3 000 Kč a z částky 8 409 Kč ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveného fakturou. Není však nijak podloženo, že žalobkyně hradila právě na vystavené vyúčtování. Splatnost žalované pohledávky nemohla dle názoru soudu nastat dříve, než měla žalovaná možnost seznámit se s výší účtované ceny. Že se tak skutečně stalo, může soud jen spekulovat. Protože odeslání vyúčtování nebylo prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobkyni právo na úroky z prodlení z žalované částky za dodávku komodity až nejdříve v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky na zasílací adresu dle smlouvy dne 29. 11. 2021. Dle § 573 o.z. ve spojení s § 570 odst. 1 o.z. lze vycházet z toho, že žalovaná měla minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 2. 12. 2021. Následujícího dne mohla žalovaná plnit, a pokud tak neučinila, dostala se dnem dalším, tj. dnem 4. 12. 2021, s úhradou do prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky proto soud za období předcházející zamítl. Ze shodných důvodů soud zamítl také uplatněný nárok na úhradu kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 71,92 Kč z částky 31 418 Kč za dobu od 21. 4. 2020 do 25. 5. 2020.
12. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohla být proto soudem poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 , 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 , ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Žalobkyně se z jednání omluvila a navrhla, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
13. Právo na poměrnou náhradu nákladů soudního řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva vzniklo dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. úspěšnější žalobkyni.
14. Předmětem řízení byla částka 21 568 Kč s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Za situace, kdy žalobkyně požadovala úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 14. 4. 2022 (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci I. ÚS 2717/08 ). Předmětem řízení tak byla celkem částka 25 157,69 Kč (21 568 Kč jistina + 2 293,22 Kč z částky 12 159 Kč + 1 124,55 Kč z částky 8 409 Kč zákonné úroky z prodlení + 171,92 kapitalizovaný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 20 941,76 Kč (20 568 Kč jistina a 373,76 Kč zákonné úroky z prodlení z částky 12 159 Kč + 250,49 Kč z částky 8 409 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 83,2 % a žalovaná z 16,8 %, soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 66,4 % (83,2 % – 16,8 %).
15. V daném případě jde o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob velké množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami, na straně žalovaného je spotřebitel a tarifní hodnota peněžitého plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud proto stanovil výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívá v odměně za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč (přípravu a převzetí věci a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za dva shodné úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu soud přiznal 21% DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů (900 + 300 = 1 200 Kč) ve výši 252 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 079 Kč tj. celkem 2 531 Kč. Z toho 66,4 % odpovídá 1 681 Kč
16. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
17. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.