Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 33/2022-25
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 081 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 081 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 081 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 081 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 081 Kč z titulu nároku na zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném a účinném znění (dále jen zákon).
Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř. ), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník/provozoval vozidla
registrační značka příjmení: anonymizováno, přičemž uvedené vozidlo bylo specifikováno jako osobní automobil s se zdvihovým objemem válců motoru nad
1 350 cm3 do 1 850 cm3 dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. V období od datum do datum (po dobu 123 dnů) nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně byla žalovanému zaslána s tím, že měl žalovaný příspěvek uhradit do 30 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaný však příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky.
Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
Podle § 1 odst. 2 zákona platí, že Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná
k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
Ač byl žalovaný uveden v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla uvedené registrační značky, porušil svou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona
a v předmětném období provozoval uvedené vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle § 4 odst. 1 zákona byl žalovaný za každý den porušení uvedené povinnosti povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. g) činí sazba příspěvku 47 Kč denně a celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku 5 781 Kč pak odpovídala výpočtu dle citovaných předpisů a částky 300 Kč na nákladech souvisejících s mimosoudním uplatněním práva vyplývající z ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky
č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v platném a účinném znění, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z částky 6 081 Kč za dobu od datum do zaplacení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 081 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11 ) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.