Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 128/2008

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výše uvedené věci vznesl povinný podáním ze dne 27. 2. 2008 (soudu doručeno dne 28. 2. 2008) námitku podjatosti proti soudcům senátu Nco Vrchního soudu v Praze s odůvodněním, že uvedený senát již několikrát rozhodoval v civilních věcech, kde povinný byl účastníkem řízení s tím, že rozhodoval zcela neobjektivně a účelově vůči osobě povinného s úmyslem zvýhodnit druhou stranu sporu.

Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu Nco Vrchního soudu v Praze a současně připojil vyjádření soudců senátu Nco JUDr. Petra Baierla, JUDr. Ivany Wolfové, JUDr. Alexandry Jiříčkové a rovněž vyjádření soudců zástupčích senátů 3 Cmo a .

Všichni soudci uvedených senátů se ve svých vyjádřeních shodují, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení (tedy ani k povinnému) ani k jejich zástupcům a že jim nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly vést k jejich nepodjatosti.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak vyplývá z vyjádření výše uvedených soudců Vrchního soudu v Praze, žádný z nich nemá vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou jim známy ani jiné okolnosti, které by je vylučovaly z projednání a rozhodnutí předmětné věci.

Nejvyšší soud České republiky návrh povinného na vyloučení soudců senátu Nco Vrchního soudu v Praze z projednání a rozhodnutí předmětné věci z důvodu podjatosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby příslušní soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci. Z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců ve smyslu ustanovení

Poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, který může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Musí se ale jednat vždy o okolnosti, které zakládají důvodné pochybnosti, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Skutečnost, že určitý senát Vrchního soudu v Praze již několikrát dle názoru povinného neobjektivně rozhodoval v civilních věcech, kde účastníkem řízení byl povinný, není a nemůže být důvodem pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci senátu Nco ani soudci zástupčích senátů 3 Cmo a 8 Cmo Vrchního soudu v Praze byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze z projednávání

a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudci senátu Nco ani soudci zástupčích senátů 3 Cmo a 8 Cmo Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. dubna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal